"Kabinet bude přebudován, až se 28. ledna uskuteční mimořádná schůze Nejvyšší rady. Příští úterý na mimořádné schůzi přijmeme rozhodnutí o vládě, které podepíši. Zreformujeme kabinet, abychom našli z profesionálního hlediska optimálního složení. Obnovená vláda musí pracovat pro ukrajinský stát," prohlásil Janukovyč.
Krize na Ukrajině |
Opozice a protivládní demonstranti se ale domáhají zrušení protidemokratických zákonů, demise vlády premiéra Mykoly Azarova a vypsání předčasných voleb.
Opoziční předák Vitalij Kličko také chvíli po Janukovyčově "ustupku" prohlásil, že jeho nabídka reorganizace kabinetu už nestačí k tomu, aby vyřešila nynější krizovou situaci. Změna vlády by byla postačující před měsícem či dvěma týdny, nyní ale lidé žádají odchod prezidenta.
"Ještě před měsícem by se Majdan (náměstí Nezávislosti) rozešel, kdyby odstoupil ministr vnitra. Ještě před dvěma týdny by stačilo lidi uspokojit demisí vlády. Dnes lidé požadují odstoupení prezidenta," citovala Klička agentura Interfax.
Už dva měsíce trvající krize se na Ukrajině vyostřila tento týden, kdy se ulice Kyjeva proměnily v de facto bojovou linii. Během násilných střetů zemřeli nejméně dva lidé a protesty se už šíří i na západ země, kde demonstranti obsazují vládní budovy.
Janukovyč poznamenal, že změny ve sporných zákonech by měly být výsledkem kompromisního ujednání s opozicí. Vládní tábor nicméně až dosud ve sněmovně disponoval většinou hlasů, proti které menšinová opozice nic nezmohla.
"Budeme pokračovat v dialogu s vůdci opozice. Udělám vše, abych ukončil tento konflikt, abych ukončil násilí. Jestli se to nepovede po dobrém, uplatníme všechny zákonné metody," varoval zároveň během schůzky s představiteli církví a náboženských organizací.
Prezident také tvrdil, že pořádkové síly zasahují v rámci zákona, zatímco nebezpečí pro veřejnost představují radikálové, kteří se vydělili z řad opozičních demonstrantů na náměstí Nezávislosti v Kyjevě a kteří mimo jiné obsazují úřední budovy.
V pátek večer Janukovyč jednal s komisařem pro rozšíření Evropské unie Štefanem Fülem, který přicestoval do Kyjeva na dvoudenní návštěvu.
Füle podle bruselských diplomatických zdrojů hodlal v besedě s Janukovyčem zastávat jasné stanovisko: má tlumočit názor, že akce proti demonstrantům jsou nepřípustným porušováním lidských práv a důvodem k vážnému znepokojení.
V podvečer se Füle setkal i s Vitalijem Kličkem. "Na jednáních s evropskou stranou, zejména se Štefanem Füle, budou záviset i rozhovory s (ukrajinskými) úřady o řešení politické krize," řekl podle agentury Unian před schůzkou s komisařem Kličko.
Vzpoura se šíří na západ Ukrajiny
Radikální jádro demonstrantů v noci na pátek proniklo i do budovy ukrajinského ministerstva zemědělství v centru Kyjeva. Podle agentury Unian vnikli do sídla ministerstva zemědělství aktivisté opozičního hnutí Společná věc (Spilna sprava), které provládní média označují za ultranacionalistické. Vůdce útočníků Oleksandr Danyljuk novinářům oznámil, že v budově ministerstva zřizuje "štáb národní gardy".
V ukrajinské metropoli v pátek panoval relativní klid, který odpůrci vlády využili ke zpevňování barikád. Vzpoura se však v posledních dnech šířila do západní poloviny země. Protivládní aktivisté se pokusili obsadit kanceláře oblastních samospráv v nejméně 12 regionálních centrech a v pěti se jim to podařilo. Ve Lvově, Rovně a Lucku šéfové oblastí sami podali demisi, v Užhorodě při slovenských hranicích opozice zablokovala kanceláře zakarpatského gubernátora.
Útoky tisícihlavého davu proti oblastním zastupitelstvům ohlásila regionální média ze Lvova, Rovna, Ternopilu, Ivano-Frankivska, Chmelnyckého, Sum, Vinnycji, Poltavy, Čerkas, Černivců, Lucka a Žytomyru. Ve Lvově a Rovně, kde sídla samospráv padla do rukou opozice, v noci na pátek vyrostly barikády, které demonstranti vystavěli z obavy před útokem zásahových jednotek.
Ve Lvově demonstranti zablokovali výjezdy z kasáren policie a armády. Poslušnost kyjevskému centru tam dokonce vypověděla i místní organizace vládní Strany regionů.
Opačná situace panuje na ruskojazyčném jihu a východě Ukrajiny. Krymský autonomní parlament dnes vyzval prezidenta Janukovyče, aby v zemi bezodkladně vyhlásil výjimečný stav. "Jako rakovinový nádor se násilí z kyjevského Majdanu šíří do ukrajinských regionů," varovali krymští poslanci. Podle médií se na Krymském poloostrově, který byl do roku 1954 součástí Ruska, šíří návrhy na "sebeurčení".
Ukrajinci okupovali regionální úřad ve městě Čerkasy:
