Velvyslankyně odmítla, že se zapojila do prezidentské kampaně. "Dostala jsem otázku od televize Prima před druhým kolem volby, koho z kandidátů preferuji. O panu Schwarzenbergovi jsem neřekla jedno jediné slovo. Řekla jsem tyto tři věty: Pan Zeman v této zemi žil. Zná občany a jejich historii. Jako politický protivník mého muže vždy dodržel slovo. To bylo všechno," řekla.
Klausová před rokem ale také uvedla, že by chtěla, aby první dáma, která přijde po ní, nemluvila pouze německy. Vymezila se tak proti manželce Zemanova protikandidáta Karla Schwarzenberga, která je Rakušanka (více čtěte zde).
Rozhovor s Livii Klausovou na sme.sk čtěte zde |
V rozhovoru pro SME Klausová také uvedla, že nabídku na post velvyslankyně dostala přímo od prezidenta Zemana a že ji překvapila. "Nemyslím si, že by to bylo něco, o co bych se snažila a po čem bych toužila. Ale když nabídka přišla, byla pro mně ctí. A o to zvlášť, že přišla pro Slovensko, protože tu můžu přispět k dobrým vztahům," řekla velvyslankyně, která se na Slovensku narodila.
Jako kompetence pro svou funkci zmínila, že na Vysoké škole ekonomické studovala zahraniční obchod a mezinárodní vztahy a že se celou kariérou zabývala mezinárodními financemi.
Rozpad státu nechtěl ani Mečiar, ani Klaus
K rozpadu Československa uvedla, že si jej tehdejší premiéři Vladimír Mečiar a Václav Klaus nepřáli. "V té době to byli shodou okolností tito politici, kterým tato úloha připadla. To nebylo rozhodnutí. Ani o jednom z nich nemůžete říkat, že to bylo jeho přání," zmínila.
Odmítla také, že o rozdělení měli rozhodnout sami občané v referendu, kde by odpovídali na otázku, zda jsou pro rozpad společného státu. "Všichni by řekli, že jsou proti a stejně by se to rozpadlo, protože to není otázka referenda," uvedla.
Choť českého exprezidenta se ujala funkce v polovině loňského prosince, kdy předala pověřovací listiny slovenskému prezidentovi Ivanu Gašparovičovi (více čtěte zde).
Zeman se kvůli jmenování Klausové a bývalého kosmonauta Vladimíra Remka přel s někdejším ministrem zahraničí Schwarzenbergem, který prezidentovy návrhy odmítal. Neshody na několik měsíců zablokovaly výměnu velvyslanců. Spor skončil po pádu vlády Petra Nečase a odchodu Schwarzenberga z Černínského paláce. Jeho nástupce Jan Kohout Zemanovi vyhověl.
