Přesně před padesáti lety přišel do skomírajícího JZD Slušovice nový předseda. Jmenoval se František Čuba a byl jedním z těch, kteří se snažili dát kolektivnímu hospodaření řád. Tehdy 28letý agronom a komunista si nekladl malé cíle. Když pokořil laťku stamilionového obratu, mířil pořád výš.
K zemědělství časem přidružil výrobu počítačů, zemědělských strojů či kovovýrobu. Zatímco ostatní družstva živořila, agrokombinát i město Slušovice vzkvétaly.
František Čuba
|
S tím, jak se Čubovi dařilo, sbíral od komunistů medaile. Ještě v roce 1989, krátce před Listopadem, mu předal prezident Gustáv Husák titul Hrdina socialistické práce.
A po téměř čtvrtstoletí ho v pondělí na Den vzniku založení republiky vyznamenala další hlava státu - Miloš Zeman. Čubu, s nímž se přes dvacet let přátelí, přirovnal k Tomáši Baťovi a mluvil o něm jako o úspěšném podnikateli.
"Srovnávat Čubu a Baťu je ale nebezpečná zkratka," myslí si historik Ondřej Ševeček, který je ředitelem Filosofického ústavu Akademie věd ČR v Praze. "Čuba také nebyl podnikatel, ale ředitel, chcete-li manažer socialistického podniku," zdůraznil.
Nic není černobílé, ani Čuba
Jak by tedy zněla nejvěrnější charakteristika Čuby coby šéfa obřího agrokombinátu, který nepřežil přechod do kapitalismu? Ač to zní nepravděpodobně, najít správnou odpověď není snadné.
O fenoménu Čuba se sice popsala řada stránek, většinou v nich však mluvily dva druhy lidí: buď bývalí zaměstnanci, kteří "svého" předsedu dodnes hájí, a pak ti, již na něm nenechají nitku suchou.
Oba tábory se podle Ševečka mýlí. "Nic není černobílé, ani Čuba," míní.
Potíž je v tom, že se dochovalo nezvykle málo archiválií, jež by přiblížily fungování agrokombinátu.
Pro ilustraci: z JZD Kudlov je archivováno téměř deset metrů dokumentů, z JZD Fryšták přes pět, z JZD Slušovice necelé čtyři. Přitom rozsah jeho činnosti byl mnohonásobně větší.
Slušovické vedení argumentovalo tím, že velkou část dokumentů zničila povodeň. Nicméně Ševeček, jenž se o historii družstva zajímal, ale ztroskotal na nedostatcích podkladů, nevyloučil ani to, že některé papíry neměly spatřit světlo světa z jiných důvodů.
"Pokud provozujete ekonomickou činnost, která není úplně standardní, nemáte potřebu dokumenty archivovat," naznačil Ševeček.
Člen KSČ se vším, co k tomu patřilo
Čuba po krachu JZD v roce 1990, za nímž podle něho stál i tehdejší prezident Václav Havel, dvacet let nemluvil s novináři (jeho první rozhovor čtěte zde). Byl také souzen kvůli vnitropodnikové bance, ale nakonec osvobozen.
Stojí si však za tím, že vždy postupoval legálně, byť kontakt s komunistickými pohlaváry, kteří do Slušovic také jezdili, nepopírá.
Čuba byl v KSČ od roku 1956 "se vším, co k tomu patřilo", a říká, že se za to nestydí. Podrobněji o tom mluvit odmítá. "Využívali jsme až na hranu tehdejší zákony," říká Čuba.
Jestliže ocenění za minulého režimu přijímal, třikrát odmítl křeslo ministra zemědělství. Úředničina, byť na nejvyšším postu, ho nelákala.
"Řekl jsem, že radši půjdu poklízet telata," reagoval Čuba. "Vím, že dnes může dělat ministra každý, ale otázka je jak."
Nadstandardní plat pro poctivé
Prosperita Slušovic podle něho vycházela z propracovaného systému práce a bylo skoro jedno, že šlo právě o zemědělství. Využíval motivační faktory, jež mohou být jednou z mála spojnic s Baťou.
"Když jste dělal práci poctivě, dostal jste ji nadstandardně zaplacenou. Navíc platy v družstvu nebývaly zdaněné," zavzpomínal spolumajitel firmy Fagus Vladimír Podéšť.
Do Slušovic přišel jako fotbalista, pak pracoval coby provozní technik a dispečer.
Jeho firma sídlí u slušovického dostihového závodiště a vyrostla jako jedna z mnoha na troskách někdejšího JZD.
"Za socialismu tam fungoval kapitalismus. Byla to velká škola," podotkla bývalá zaměstnankyně agrokombinátu Viera Valentová, jež má dnes také úspěšnou firmu ve Slušovicích.
Byl jedna ruka s komunisty, říká Devátý
Od "konkurence" se Čuba odlišoval i jinak. Měl vlastní leteckou linku, kterou vozil své zaměstnance na dovolenou do Vietnamu. Na burzách ve Slušovicích bylo k dostání tuzexové zboží. Na dostihy se sjíždělo 50 tisíc lidí.
Dokázal se ovšem také postarat o své zaměstnance. Už legendární jsou historky o tom, jak ráno někomu vyhořel dům a večer přijela z družstva na pomoc těžká technika. A přesně tyto věci podle kritiků dokazují, že měl Čuba nadstandardní možnosti plynoucí z blízkých vztahů s komunistickými vůdci.
Ve Slušovicích také dostali práci ti, kteří byli těžko zaměstnatelní. Mezi nimi byl v 80. letech paradoxně i disident a pozdější šéf Bezpečnostní informační služby Stanislav Devátý. Jako jeden z mála však byl z družstva vyloučen. Devátý je přesvědčen, že proto, že se stal mluvčím Charty 77.
"Čuba byl jedna ruka s komunisty. Vždyť sám prohlašoval, že si dokáže získat přízeň mocných za každého režimu," říká Devátý.
Miloš Zeman a František Čuba ve Slušovicích.
A medaile od Zemana mu dává za pravdu, až z toho zamrazí. "Zeman si může s Husákem podat ruku, dal políček všem, kdo bojovali proti komunistům," zlobí se Devátý, který v právě skončených volbách kandidoval v kraji za ODS.
Čuba hájil barvy Zemanovců. Jejich souboj vítěze neměl, jen poražené. František Čuba nicméně nadále zůstává krajským radním, když je v koalici se sociálními demokraty i komunisty. A nevzdává se svého snu: založit nové JZD Slušovice.
