Devětapadesátiletý Čcheng Tchi-sang bydlí s dalšími dvaadvaceti lidmi. Byt o více než čtyřech stech metrech čtverečních je rozdělen do malých buněk s prostorem sotva na postel, jež jsou naskládané podél úzké chodby. On obývá jednu z nich.
Den tráví vysedáváním ve fastfoodových restauracích, kam utíká před dusivým klimatem, aniž by si cokoliv objednal k jídlu nebo k pití. Takových jako pan Čcheng, jehož příběh popsal list The New York Times, jsou v Hongkongu stovky tisíc a jejich počet stále narůstá.
Sociální propastPočet milionářů žijících v Hongkongu stoupl jen za minulý rok téměř o 36 procent. Prosperující megapole je navíc domovem čtyř nejbohatších lidí Asie, jejichž celkový majetek je odhadován na 90 miliard amerických dolarů. Zároveň se však v bývalé britské kolonii zvětšuje propast mezi chudými a bohatými. Vláda kvůli tristní situaci kolem bydlení vypracovala plán na 470 tisíc nových bytů. Už teď je však na čekací listině zapsáno na 230 tisíc žadatelů. |
Jak ukázal nedávný průzkum, téměř pětina obyvatel bývalé britské kolonie známé blyštivými mrakodrapy a luxusními nákupními středisky žije pod hranicí chudoby. Jedná se celkem o 1,3 milionu lidí. Do nově stanoveného indexu nejsou sice započítány sociální příspěvky, což podle odborníků počet chudých značně navyšuje (pokud se tento ukazatel započítá, podíl lidí pod hranicí chudoby klesne na 15 procent).
"Chceme soucitnější společnost"
Nicméně fakt, že počet chudých v Hongkongu dosáhl rekordních čísel, to nijak nemění. Tamní senioři dokonce patří mezi vůbec nejchudší ve vyspělém světě, informoval hongkongský list The South China Morning Post už v létě. Hongkongský správce Leung Čchun-jing už slíbil balíček opatření proti chudobě, který prý chystá oznámit na začátku příštího roku.
"Chceme vybudovat starostlivější a soucitnější společnost," nechal se slyšet Leung, jenž do funkce nastoupil zhruba před rokem. Právě odstranit rekordní propast mezi bohatými a chudými patří mezi Leungovy hlavní úkoly. Odborníci varují, že zvyšující se nerovnost by mohla vést k sociálním nepokojům. Ty se zatím nejvýrazněji projevily během oslav výročí předání Hongkongu zpět do rukou Číny letos v létě. Tehdy do ulic východoasijské megapole vyšly desítky tisíc protestujících.
Ostuda bohatého města
Jen za minulý rok přitom počet milionářů žijících vě městě stoupl o necelých 36 procent. "Je to hanba pro takové bohaté město," citovala agentura Bloomberg profesora z Hongkongské univerzity Willyho Lam Wo-Lapa. "Lepší bydlení, to je to, co chudí potřebují," dodal akademik.
Kořeny zvětšující se propasti mezi nemajetnými a boháči sahají do osmdesátých let, kdy se většina výroby přesunula do vnitrozemí Číny. Místa výrobních závodů obsadil sektor služeb, v němž dnes pracuje na 90 procent obyvatel Hongkongu. Ti méně vzdělaní však nedokážou najít uplatnění a spolu s vysokými životními náklady, které patří mezi nejvyšší na světě, se stále více z nich propadá do chudoby.
Ceny nájmů, které se v Hongkongu od začátku globální finanční krize zdvojnásobily, situaci rapidně zhoršily. V podobných buňkách jako pan Čcheng žije dnes nejméně 170 tisíc lidí. Stejné slumy ve výškových budovách existují po celém městě. Sádrokartonové jednotky rozdělující bývalé velké byty obývají často celé rodiny, které se tísní na několika čtverečních metrech.
