Vnitřní strukturu začal Český rozhlas měnit na přelomu loňského a letošního roku. Pro všechny stanice vznikla tři společná centra - vysílání, výroby a zpravodajství, které dodává zprávy všem stanicím.
Právě v centru zpravodajství po více než půl roce podala část redaktorů výpověď. Nespokojení novináři iDNES.cz řekli, že nově zavedený systém v praxi nefunguje.
"Vedle sebe nyní existují dvě paralelní struktury, Radiožurnál a centrum zpravodajství, mezi kterými vznikají třenice. Výsledkem je, že se množí z různých stran požadavky na redaktora, tím přibývá velké množství práce a on nemá čas věnovat se jakémukoliv tématu do hloubky," popsal pod podmínkou anonymity jeden ze zaměstnanců. Nová struktura přitom měla zabránit dublování zpravodajských témat a práci zpřehlednit.
Na dva redaktory čtyři editoři
"Je tam přebujelý systém editorů a různých dalších vedoucích funkcí, které se dublují. Jsou to zbytečně vyhozené peníze. Centrum zpravodajství dělá v 99 procentech případů pro Radiožurnál, takže vůbec nebylo zapotřebí systém měnit," dodal další ze zaměstnanců. Podle něj například o víkendu připadají na dva redaktory čtyři editoři.
Podle odcházejících pracovníků domácí redakce v rozhlase nyní čítá zhruba 11 kmenových reportérů. Výpověď podali už tři lidé, další chce na jinou pracovní pozici a jeden člověk ještě výpověď zvažuje.
Poslechovost RadiožurnáluRok a počet posluchačů 2013 811 tisíc Poznámka: Poslechovost je vždy k prvnímu pololetí uvedeného roku Zdroj: Median, s. r. o. |
To, že tři lidé odcházejí, potvrdila i šéfeditorka centra zpravodajství Naděžda Petrová. Podle ní ale situace alarmující není. "Není to číslo, které by jakkoliv mohlo ohrozit chod centra zpravodajství. Obměna tvůrčího týmu je přirozená a v rámci centra, které má 250 lidí, je pohyb naprosto běžný," uvedla.
"Kontinuální zpravodajství vyžaduje odolnost vůči stresu, to ví každý, kdo tím prošel. Požadavky na pracovní výkon se oproti minulým letům zvýšily, ale nijak nevybočují z toho, co je zvykem v redakcích obdobného typu - iDNESem počínaje a televizí konče. Komu tempo nevyhovuje, hledá své uplatnění jinde, na tom není nic divného," dodala Petrová.
Radiožurnálu stoupla poslechovost
Nespokojeným redaktorům ale vadí také to, že zpravodajství editují lidé, kteří dřív pracovali pro TV Nova. "Jejich představa zpravodajství z byznysu je asi taková, že nebudeme dělat zprávy z burzy, ale budeme vysílat o tom, že lidé ušetří na vodě, kdy do nádržky na splachování WC dají dvě plné PET lahve. To je tristní a takové degradace úrovně se nechci účastnit," tvrdí jeden z kritiků. Podle obránců nové koncepce takový nápad nikdy nepadl.
"Zpravodajství a Radiožurnál potřebovaly nejen oživit, ale chtěli jsme i konfrontovat dosavadní stav s realitou masového posluchače. Nechtěli jsme zůstat v ulitě vysoce seriózního zpravodajství na úkor odlivu posluchačů. Hledali jsme cesty, jak naše kvalitní zdroje prodat," hájil příchod lidí z komerční sféry do veřejnoprávního rádia ředitel rozhlasu Peter Duhan v rozhovoru pro MF DNES (rozhovor s Duhanem čtěte zde).
O napětí mezi zaměstnanci hovoří i lidé, kteří v rádiu pracují a nový systém hájí. "Problém je, že někteří lidé si myslí, že rádio je jejich a oni jsou nejlepší na světě. Pravdou je, že vedení rozhlasu usiluje více o spotřebitelská témata, tedy rady lidem. Výsledkem je třeba rubrika Radiožurnál na vaší straně," tvrdí jeden ze zaměstnanců.
"To, že cesta, kterou jde ČRo a tudíž i centrum zpravodajství, je správná, mluví i čísla. Radiožurnál, pro který pracuje například domácí redakce možná z devadesáti procent, posílil za poslední rok o 101 tisíc posluchačů. Celé centrum ovšem vyrábí pro všechny stanice ČRo včetně regionálních," připomněla Petrová.
Český rozhlas prochází největšími změnami od roku 1989. Peter Duhan ale už v minulosti čelil kritice posluchačů za zrušení stanic Leonardo a Rádio Česko (více čtěte zde). Rozhlas se také rozhodl, že i přes slib uspořit za čtyři roky do vlastní propagace investuje 160 milionů korun (více čtěte zde).
