Pro Ivetu Bartošovou i další ženy platí, že se ženské tělo s alkoholem vyrovnává hůř. Dlouhodobé pití má na organismus rychlejší dopady. "Je prokázáno, že ženy obecně jsou k poškození alkoholem náchylnější než muži," řekl iDNES.cz psychiatr Ivo Klár z kliniky MEDICON.
Například cirhóza jater se při denní konzumaci víc než 130 gramů alkoholu rozvíjí u mužů podle klinických údajů po 10 až 20 letech. U žen to je už po pěti letech. Podobné výsledky přineslo v Kanadě sledování úmrtnosti alkoholiků. Ve věkové skupině 30 až 44 let byla u alkoholiků 2,2krát vyšší než u ostatní populace, kdežto u alkoholiček ve stejném věku 7,3krát vyšší než u těch, které nepijí.
"Ženy dosahují vyšší hladiny alkoholu v krvi při stejné dávce. Závislost se u nich rozvíjí po kratší době pití menšího množství. Zdravotní problémy jsou u žen častější a nastávají dříve," potvrdila iDNES.cz praktická lékařka Barbora Heřmanská.
Zvyšuje se riziko rakoviny prsu
Dodala, že jako specifické "ženské" riziko se v odborné literatuře uvádí vznik rakoviny prsu.
Ženy častěji sáhnou po lahvi, když se dostanou do stresové, zátěžové situace. Více si alkoholem "léčí" úzkost a deprese. Proto jsou dvě hlavní skupiny alkoholiček.
Mladé, které si závislost vypěstují už v relativně nízkém věku - mnohdy v kombinaci s drogami. A pak ženy ve středním věku, kdy pití mnohdy souvisí se stresem, osamělostí, popřípadě i s nastupujícím klimakteriem.
"Žena pod vlivem alkoholu se stává častěji obětí násilí a sexuálního zneužití," poznamenala doktorka Heřmanská. Po této traumatické zkušenosti se navíc závislost na alkoholu u mnohých žen snadněji dál rozvíjejí.
Seznam chorob a dalších zdravotních potíží, které způsobuje nadměrné dlouhodobé pití, by vydal na pořádně tlustou publikaci. Podívejme se aspoň na ty nejvýznamnější z nich.
Hrozba pro mozek a játra
Alkohol bezprostředně i dlouhodobě poškozuje buňky mozku. Při soustavnějším pití alkoholu se nestačí obnovovat mozkové buňky, jsou ve zvýšené míře ničeny nebo nahrazovány méně funkčními. Dalším postiženým orgánem je ten, který se rozhodující měrou podílí na přeměně a zpracování alkoholu na méně škodlivé sloučeniny - tedy játra.
Alkohol a těhotenství Vůbec nejhorší je, když žena pije alkohol i v době, kdy je těhotná. Děti matek alkoholiček často mívají fetální alkoholový syndrom (FAS). Mají nízkou porodní váhu, malou hlavu, úzké oční štěrbiny a plochou střední část obličeje. Dále je charakteristický nízký hřbet nosu, chybějící rýha mezi nosem a horním rtem. Děti bývají nepokojné, podrážděné a hyperaktivní. U některých se může vyskytnout mentální retardace. Poruchy u novorozenců spojené s požíváním alkoholu jsou stálé a nelze je léčit. |
"Pitím alkoholických nápojů, zvláště koncentrátů, je také poškozován žaludek a následně i sliznice střeva, které trpí nejen alkoholem samotným, ale produkty jeho rozkladu, jako je acetaldehyd a kyselina octová," upozornil Ivo Klár.
A zároveň zdůraznil, že téměř všechny orgány v lidském těle soustavným a dlouhodobým pitím alkoholu trpí.
"Alkohol způsobuje návykové onemocnění celého organismu. Stává se součástí chemických procesů těla, poškození způsobuje etanol i jeho metabolity. Alkohol navíc ovládne i chování a myšlení člověka," dodala doktorka Barbora Heřmanská.
U chronických alkoholiků nastává postupně úbytek mozkové tkáně a mohou se objevit některé z alkoholických poruch - například delirium, poruchy paměti, alkoholová epilepsie nebo poškození mozečku, což se projeví pohybovými potížemi, třesem rukou.
"V konečném stadiu nastává alkoholická demence, jíž předcházejí typické povahové změny osobnosti," říká psychiatr Ivo Klár.
Z jaterních poruch je nejčastější ztučnění jater, takzvaná steatóza. Pokud člověk výrazně omezí přísun alkoholu, lze tuto změnu ještě napravit. V opačném případě nastává svraštění jater, neboli cirhóza, což je vážné onemocnění, které i při léčbě může skončit selháním jater a smrtí.
Nádory střev i vředy
Poškození zažívacího traktu se zase projevuje chronickým zánětem žaludku s možným rozvojem žaludečních a dvanácterníkových vředů. Je prokázáno i zvýšené riziko nádorů střev.
Nadměrné pití také zvyšuje hladinu cholesterolu, krevní tlak a přispívá k rozvoji a urychlení arteriosklerózy s jejími dalšími následky, jako jsou infarkty a mozkové cévní příhody - mrtvice.
"Převažující český pivní alkoholismus zatěžuje výrazně srdce a cévní systém vůbec a přispívá k rozvoji obezity i cukrovky. Překrvení plic rovněž přispívá k dechovým potížím a spolu s častějším kouřením u pijáků zvyšuje i riziko plicních nádorů včetně rakoviny," připomněl Klár.
Alkohol poškozuje i ledviny a také pohlavní orgány. U mužů snižuje tvorbu spermií a působí poruchy potence, u žen vyvolává hormonální poruchy s nepravidelnou menstruací a urychluje nástup menopauzy.
"Riziko a záludnost alkoholu spočívá také v tom, že zmíněné - i další - choroby se rozvíjejí postupně, mnohé plíživě a jejich příznaky se mohou projevit až po letech, někdy i po desítkách let. Obecně však platí, že v čím nižším věku a ve vyšším množství začne člověk pít alkohol, tím je rozvoj těchto poruch a chorob rychlejší," uvedl psychiatr Klár.
Dodal, že se doktoři nezřídka setkávají s rozvinutým alkoholismem už u dvacetiletých a s jaterní cirhózou u třicetiletých pijáků. Dříve, než se projeví alkohol na tělesném zdraví, obvykle se vyskytnou problémy vztahové a sociální, případně i psychické poruchy - například jako agresivita, ale také úzkostné stavy a deprese.
Alkoholici umírají až o 15 let dříve
Je možné, aby se alkoholik po několikaletém intenzivním pití dal znovu dohromady a jeho orgány se uzdravily? A jak dlouho to od poslední skleničky může trvat?
"Každý člověk je naprosto jedinečná bytost. Vzhledem k tomu, že alkohol mění duši i tělo člověka, je prakticky nemožné přesně stanovit kritérium uzdravení," tvrdí doktorka Barbora Heřmanská. Dodala, že smyslem protialkoholní léčby je především osvobození od fenoménu závislosti, která ničí lidskou osobnost.
"Do jaké míry a za jak dlouho se podaří vyléčit tělesno člověka, není možné zobecnit," dodala lékařka. Podle Klára existují případy, kdy se i závažná orgánová poškození podařilo vyléčit a při správné životosprávě umožnit nemocným návrat do normálního života.
"Je však nezbytné, aby se nemocný sám chtěl vyléčit a přiměřeně při léčbě spolupracoval. Nelze léčit alkoholika bez jeho účasti. Často se stává, že postižený přes veškerá lékařská varování a doporučení se nechce vzdát své závislosti a pokračuje v pití, čímž si většinou podstatně zkrátí život," řekl Klár.
Alkoholici se v průměru dožívají o 10 až 15 let nižšího věku než nepijáci, přičemž jednou z nejčastějších příčin jejich konce bývá sebevražda.
