Al-Manar s odvoláním na syrské vládní zdroje ohlásila, že několik z těchto kusů kamene bylo nalezeno na neobývaném ostrově naproti syrskému přístavu Tartús, kde je ruská námořní základna. Snímky zachycené kamerou nainstalovanou uvnitř pak byly údajně pomocí satelitní techniky posílány do Izraele. Syrská televize odvysílala fotografie skal i špionážního zařízení.
V Tartúsu kotví kromě ruských také íránské vojenské lodě. Pro Moskvu stejně jako Teherán je Tartús hlavním i jediným taktickým bodem ve Středomoří.
Rusko, Írán i libanonské hnutí Hizballáh stojí pevně za syrským prezidentem Bašárem Asadem v již více než dva roky trvající občanské válce. Moskva i Teherán se netají tím, že Asadovi posílají zbraně a experty, na prezidentově straně přímo bojují specialisté z íránských Revolučních gard a Hizballáhu.
Asadův odchod naopak žádá naprostá většina arabských států i Západ. Především Katar a Saúdská Arábie dodávají povstalcům zbraně, respektive financují jejich nákup. Západ se zatím omezuje na dodávky vojenského materiálu, který však přímo nezabijí; například komunikační zařízení, či obrněné vozy.
Stanice Al-Manar tvrdí, že umělá skaliska s elektronickým vybavením na ostrově instalovaly příslušníci speciální izraelské námořní jednotky. Politici židovského státu na zprávu nereagovali. Mluvčí ministerstva zahraničí Jigal Palmor jen řekl, že se Izrael "nenechá zatáhnout do syrské civilní války, a to jak na propagandistickém, tak reálném bojišti". Izraelci již dříve pohrozili zásahem do bojů pouze v případě, že v Sýrii budou použity chemické zbraně.
V arabském světě se čas od času objeví bizarní zprávy o izraelských špionážních aktivitách, které mají hlavně propagandistický cíl. Izrael je nemilována prakticky všemi Araby a spojení s ní je považováno za vážnou, ba nejhorší zradu. I proto se režim Bašára Asada snaží tvrdit, že protivládní rebelové spolupracují s Izraelem. To se však nejeví jako pravděpodobné.
Samotné izraelské úřady podobné zprávy zpravidla nekomentují, což je podle expertů dáno také taktickými ohledy; židovskému státu z pochopitelných důvodů nevadí, když jsou jeho tajné služby a armáda považovány za velmi schopné. Jsou tak obávané, budí v okolí respekt a odrazují od případného útoku.
