Zprávu o popravě francouzského občana Phillipa Verdona oznámila frakce "al-Káida v islámském Maghrebu" (AQIM) na svých webových stránkách. Jako rukojmí drželi teroristé podnikatele působícího v oboru geologie od listopadu 2011. Unesli jej z hotelového pokoje spolu s jeho kolegou, Sergem Lazarevicem, v malém městečku Hombori v centrální části Mali, kam se vydali na obchodní cestu.
Radikální islamisté v MaliSever západoafrického Mali uzurpují radikální islamistické skupiny Ansar Dine, Mujao a severoafrická větev al-Káidy od loňského jara. Zabrané území představuje asi dvě třetiny celkové rozlohy země. Ihned po dobytí regionu tam začali islamisté zavádět striktní právo šaría. Jejich řady se začaly postupně rozrůstat i o bojovníky z dalších muslimských států. Důvodem intervence byly zejména obavy, že rebelové pouštní oblast využijí jako základnu k útokům v zahraničí. |
Pravdivost prohlášení teroristů o popravě se ovšem nepodařilo potvrdit a incident doposud nekomentovalo ani francouzské ministerstvo zahraničí.
Mluvčí odnože AQIM, vystupující pod pseudonymem Al-Káirawaní, uvedl, že "špiona zabili 10. března v reakci na francouzskou vojenskou intervenci na severu Mali". "Francouzský prezident Hollande je zodpovědný za životy ostatních francouzských rukojmí," citovala Al-Káirawaního mauritánská agentura Nouakchott. Není to poprvé, co se tuto agenturu islamisté obracejí. Nouakchott představuje kanál, prostřednictvím něhož často dává AIQM vědět světu o svém působení.
Kromě pravděpodobně zesnulého Verdona zadržují v Africe islámští radikálové dalších čtrnáct francouzských občanů. O šestici z nich se má za to, že je teroristé vězní právě v bojích zmítaném Mali. Příslušníci AQIM čtyři z nich zajali už v roce 2010 v uranovém dole na severu Nigeru, kde se na těžbě suroviny podílí francouzská firma.
Návrat zajatých občanů domů by ovšem mohlo značně zkomplikovat úterní stanovisko francouzského prezidenta François Hollanda, že Paříž už nebude dále platit výkupné. Francie odmítá dávat peníze teroristickým organizacím, proti nimž bojuje, a je proti, aby tak činil i kdokoliv jiný, prohlásil nekompromisně Hollande (více o postoji Francie k výkupnému zde).
Měla to být jen několikatýdenní akce
Francie se rozhodla vložit do konfliktu ve své bývalé kolonii letos v lednu. Tamní vláda totiž zcela ztratila kontrolu nad severem země, jehož se zmocnili radikální islamisté z několika frakcí a hrozilo, že výboje budou podnikat i směrem na jih k hlavnímu městu Bamako.
Nasazení čtyř tisíc francouzských vojáků po boku jejich kolegů nejen z Mali, ale i z dalších afrických zemí, přineslo již po pár dnech první výsledky v podobě dobytí strategických měst. Boje však trvají i nadále a postup spojeneckých vojsk komplikuje obtížný pouštní terén.
Paříž se na počátku intervence dušovala, že přítomnost francouzské armády v Mali bude jen krátkodobou operací. Boje s islámskými radikály prý potrvají pouze několik týdnů, sliboval na počátku ministr zahraničí Laurent Fabius. Ambiciózní plán však poněkud pokulhává a nezdá se, že by Francie měla dostát svému prohlášení, že své jednotky začne stahovat už od března. Situaci navíc komplikuje hrozba v podobě nepokojů před nadcházejícími prezidentskými volbami, jež se uskuteční v červenci.
