Nový americký ministr zahraničí John Kerry nehodlá zásadně měnit politiku své předchůdkyně Hillary Clintonové vůči syrské opozici. Přesto jeho slib první přímé nevojenské pomoci rebelům představuje podle britské stanice BBC posun v americké diplomacii na stranu povstalců.
"Rozhodnutí USA k dalším krokům je výsledkem zvyšující se brutality syrských vládních sil, které se opírají o zahraničí bojovníky z Íránu a Hizballáhu," uvedl ve čtvrtek v Římě Kerry. "Prezident Asad je mimo čas a prostor, a jde o to, aby byl odstaven i od moci," prohlásil Kerry, který prezidenta Bašára Asada varoval, že se k řešení situace "nemá šanci prostřílet".
Washington proto usiluje o to, aby syrská opozice mohla dále budovat svoji mocenskou základnu a byla schopna Asadův režim časem vystřídat. Spojené státy proto uvedly, že poskytnou syrské opozici "desítky milionů dolarů" přímé pomoci, ale také potraviny a zdravotní potřeby. Kerry to alespoň slíbil na svém setkání se šéfem syrské opozice Ahmadem Muázem Chatíbem v Římě.
Podobné sliby vyslovili představitelé dalších zemí sdružených do mezinárodní skupiny Přátelé Sýrie, která si dává za cíl urychlit politické předání moci v zemi a ukončit občanskou válku.
Svrhněte Asada. Ale bez našich zbraní
Jak uvádí agentury, syrská opozice původně chtěla římské rozhovory bojkotovat, aby tak dala najevo nesouhlas s dosavadní neschopností Západu i OSN konflikt v Sýrii ukončit. Kerry ji však v posledních dnech spolu s francouzskými a britskými partnery ujistil, že se zasadí o výraznější pomoc syrským povstalcům.
To nejdůležitější, tedy dodávky zbraní, ale západní země opět syrským povstalcům neslíbily. Přes svoji klesající sílu je totiž vládní armáda výrazně lépe vyzbrojena než povstalci, především co se týče těžké techniky. Přestože v posledních týdnech zaznamenali povstalci některé úspěchy, situace je podle pozorovatelů stále patová.
Podobně jako skupina Přátel Sýrie, v níž jsou kromě USA také Francie, Británie, Německo, Itálie, Turecko, Egypt, Jordánsko, Saúdská Arábie, Katar a Spojené arabské emiráty, se na konflikt dívá i Evropská unie a česká diplomacie. Důvodem jsou mimo jiné rozpaky ze složení povstaleckých sil, mezi nimiž se objevují i fundamentalistická islámská hnutí.
Asada drží Rusko a Čína
Praha na konci roku navýšila o 2,5 milionu rozpočet na humanitární pomoc syrským uprchlíkům, kteří našli útočiště v Turecku, ale šéf diplomacie Karel Schwarzenberg je zásadně proti dodávkám zbraní opozici i mezinárodní vojenské intervenci v Sýrii.
Tvrdší postup proti Asadovu režimu pak na mezinárodní scéně, především v OSN, blokuje Čína a především Rusko, hlavní dodavatel zbraní pro vládní síly. Moskva má v Sýrii také v Taurusu svoji jedinou námořní základnu ve Středozemním moři. Spekuluje se dokonce o tom, že Asadova rodina se v době bojů v Damašku uchyluje na jednu z ruských válečných lodí.
Přesvědčení, že řešení konfliktu závisí především na ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi, vyslovil i francouzský prezident Francois Hollande, který ve čtvrtek navštívil Moskvu. "Myslím, že v příštích několika týdnech budeme schopni nalézt politické řešení, které umožní skoncovat se stupňujícím se konfliktem," řekl Hollande pro ruskou rozhlasovou stanici Echo Moskvy.
Největší zátěž dva roky trvajícího konfliktu nesou syrští civilisté, kterých už ze země v minulých čtyřiadvaceti měsících uprchl už téměř milion. Největší část se uchýlila do Turecka. Tři čtvrtiny z nich jsou ženy a děti a téměř všichni uprchli ze Sýrie až v posledních dvanácti měsících, kdy byla dříve lokálními boji zasažena už téměř celá Sýrie.
