Část z amnestovaných je na svobodě od středy, další odejdou v nejbližší době. Amnestie přinesla radost jim i jejich příbuzným.
"Měly jsme z toho hroznou radost. Ale nikdo nevěděl, jak to bude probíhat," popsala první okamžiky žena, kterou v Opavě ve středu pustili z vězení jako první. Svobodně se nadechla s jednou ze svých spoluvězenkyň zhruba o půl druhé odpoledne, po dvouhodinovém kolotoči papírování.
PŘEHLEDNĚ: Koho se amnestie týká? |
Odmítla uvést jméno a celou dobu na ulici klopila oči a rozhlížela se kolem. "Nechci, aby mě s vězením někdo spojoval," vysvětlila. Dodala, že když správa věznice v úterý večer zveřejnila podmínky amnestie, k radosti mezi ženami přibyly i slzy. "Holky, kterých se amnestie netýká, to nesly velmi těžce," vyprávěla.
O propuštění rozhoduje v Opavě pětice soudců
Jí samé předčasné propuštění přineslo jen pár dnů svobody navíc, po dvou měsících trestu měla být v sobotu propuštěná. "Ale stejně to bylo napětí. Do poslední chvíle nikdo neví, jak na tom je."
O propuštění šedesátky žen a sedmdesáti mužů z opavské věznice od devíti hodin ráno rozhodovala pětice soudců. "Všichni soudci z trestního úseku s výjimkou dvou, kteří měli jiné povinnosti, odešli v devět hodin ráno na správu věznice. Do konce týdne by měla být všechna usnesení vyřízena," uvedl místopředseda opavského okresního soudu Tomáš Kamradek.
Hurá na svobodu |
Soudní senáty zasedaly v mužské věznici v Krnovské ulici. "Jde o uzavřené jednání, není třeba slyšení odsouzených," vysvětlil Kamradek, proč do ženské soudci nemuseli. Amnestované ženy tak ještě před propuštěním čekala cesta antonem za muži do jiné části města, odkud je pak po předání dokumentů Vězeňská správa propustila ven.
Policie posiluje dozorovou službu
"Už je to tady, konečně!" radoval se sedmadvacetiletý David Burgert z Havířova. To se vězeňské dveře kolem třetí hodiny odpoledne otevřely podruhé a na ulici vypustily skupinku mužů. Okolí už hlídala dvě policejní auta, další pak čekala v jiných částech Opavy.
"Požádali jsme o posilu speciální pořádkové jednotky z Ostravy. Bude mít zvýšený dozor nejen v okolí věznic, ale také třeba na nádraží. Do pátku," informoval policejní mluvčí René Černohorský.
Propuštění mířili co nejrychleji pryč. "V září se mi narodilo první dítě, takže spěchám za rodinou," chvátal na autobus sedmatřicetiletý Michal ze Šumperka. Za mřížemi strávil za menší delikty necelých pět měsíců, patnáct mu bylo odpuštěno. "Atmosféra je teď ve věznici horší než o svátcích. Nervozita i lítost. Do poslední chvíle nevíte, kdo, kdy, jak a proč. Prostě jen čekáte a máte radost, že jste to právě vy, kdo může ven," vylíčil dění za zdmi věznice.
Příbuzní čekali několik hodin
To první kroky Havířovana Davida Burgerta vedly do protější trafiky. Koupil si tam zlaté marlborky a vychutnal si první cigaretu. "Čekám ještě na kámoše, co je taky z Havířova," vysvětlil. O několik desítek minut později už se s ním vítal.
Čekání na propuštění bylo pro spoustu vězňů nekonečné. "Přes dvě hodiny. Ještě že už jsem venku," ulevil si Michal z Ostravy. Ten opouštěl věznici po sedmi měsících za drobné krádeže. Zbýval mu poslední měsíc pobytu ve vězení.
Někteří vězni už se nemohli dočkat a komunikovali s okolím přes zamřížované okénko místnosti, v níž čekali na propuštění. "Jak dlouho tu čekáš?" ptal se manželky jeden z nich. Ta před věznicí strávila několik hodin, a když jej viděla, těžko přemáhala pláč.
Podobný scénář Vězeňská služba čeká i v dalších dnech.
