Miloš Zeman dorazil do sídla ÚV KSČM v pátek krátce po deváté hodině. Po asi půlhodinovém jednání ho vystřídal Jiří Dienstbier, který s komunisty jednal rovněž asi třicet minut. Oba kandidáty při odchodu z jednací místnosti provázel potlesk.
Komunisté už dříve uvedli, že chtějí při volbě prezidenta podpořit některého z levicových kandidátů. Postavení vlastního kandidáta zamítli s vysvětlením, že nechtějí tříštit síly levice a mají v úmyslu vytvořit středolevý blok. "Chceme tak zabránit volbě pravicového prezidenta," uvedla místopředsedkyně strany pro ekonomiku Miloslava Vostrá.
Ze spektra kandidátů mají právě Zeman a Dienstbier největší šanci u komunistů uspět. Oba jsou spíše levicovými kandidáty a soupeří tedy o stejnou cílovou skupinu voličů. Oba také uvedli, že by se v prezidentské funkci nebránili jmenovat vládu s účastí komunistů.
Předseda KSČM Vojtěch Filip po jednání uvedl, že strana se zatím nerozhodla, kterého z kandidátů nakonec podpoří. Filip byl s jednáním spokojený. Kandidáti prý odpověděli na všechny otázky. "Miloš Zeman odpovídal spíše stručně, takže došlo na víc otázek. Dienstbier se snažil více podrobně vysvětlovat své postoje," doplnil Filip.
Ústřední výbor strany si ponechal čas na rozhodnutí. Doporučení svým voličům vydá nejdříve 8. prosince.
Téměř jisté je zatím to, že o žádném dalším jméně již komunisté jednat nebudou. Strana totiž vyzvala všechny prezidentské kandidáty, aby se nejpozději do 30. listopadu rozhodli, zda se chtějí ucházet o podporu KSČM. Zájem projevili jen Zeman a Dienstbier a je nepravděpodobné, že by se během dnešního dne vyjádřil i někdo další.
Zeman: Požádat o podporu komunistů je samozřejmé
"Byla to přátelská a věcná a plodná diskuse," zhodnotil Zeman při odchodu. "Pokud máme na něco odlišné názory, je dobré si je vyříkat," dodal. Požádat o podporu komunisty je podle něho samozřejmé (profil Miloše Zemana si přečtěte zde).
Zeman uvedl, že je zastáncem menšinové vlády vítěze voleb, protože ten se prý nemůže vymlouvat na koaliční partnery. "Sám jsem to dokázal a myslím, že tato pozitivní zkušenost by měla najít svého pokračovatele," doplnil. Nebránil by se jmenovat ani komunistickou vládu. Podotkl však, že vítězství KSČM v parlamentních volbách není pravděpodobné.
Vedení KSČM zajímalo i o to, jaký postoj k Palestině kandidáti zaujímají. Zeman novinářům řekl, že ho velmi znepokojuje hnutí Hamás, které považuje za teroristickou organizaci, a s teroristy se podle něj nejedná, ale bojuje.
K jakým konkrétním závěrům v jednání s vedením komunistů dospěl, Zeman nesdělil.
Dienstbier: Jsem přirozeným kandidátem levice
KSČM zvažovala Grebeníčka i RemkaKSČM nejprve plánovala vybrat prezidentského kandidáta z vlastních řad. Ve hře byla jména předsedy strany Vojtěcha Filipa, předchozího lídra Miroslava Grebeníčka či současného šéfa poslaneckého klubu Pavla Kováčika. Nejvážnějším kandidátem však byl bývalý kosmonaut a nynější europoslanec Vladimír Remek (více čtěte zde). Poté, co Remek nabídku komunistů odmítl, rozhodla se strana, že do volby nevyšle žádného vlastního kandidáta. "Nechceme oslabit kandidáty, kteří jsou na levici," uvedla místopředsedkyně Vostrá (podrobnosti najdete zde). |
Jiří Dienstbier novinářům sdělil, že se cítí jediným reálným kandidátem levice (profil Jiřího Dienstbiera čtěte zde). "Jsem přirozeným kandidátem všech voličů, kteří vyznávají levicové hodnoty, a přijde mi přirozené požádat o podporu i komunistické voliče. Každý volič má stejné právo, stejný hlas jako kdokoli jiný," doplnil.
Dienstbier uvedl, že od Miloše Zemana se odlišuje zejména tím, že je zásadně proti propojení politiky a byznysu. "Také jsem se jednoznačně vyhranil proti opoziční smlouvě a jiným obdobám velké koalice, kterou považuji za korupční řešení politiky," podotkl.
Rozdílný je prý také jeho přístup k zahraniční politice. Dienstbier prohlásil, že narozdíl od protikandidáta je odpůrcem konfliktního řešení zahraniční politiky. Zdůraznil důležitost diplomatických řešení.
V otázce samostatné Paletiny je podle něj třeba respektovat rozhodnutí OSN. Mezinárodní společenství by podle něj mělo garantovat existenci obou nezávislých států, tedy Izraele a Palestiny, včetně poskytnutí bezpečnostních záruk.
Na otázku novinářů, jak by jeho snahu získat podporu komunistů vnímal jeho otec, Dienstbier odvětil, že otec by se zachoval stejně. "I on sám požádal a získal podporu komunistické strany v senátních volbách na Kladensku, takže si myslím, že by s mým krokem souhlasil," doplnil.
Odlivu voličů, kterým by mohla jeho spolupráce s komunisty vadit, se Dienstbier neobává.
