Česko patří mezi země s nejstarším učitelským sborem. Sedmdesát tři procent kantorů je starší 40 let, průměr zemí OECD je jen 63 procent.
"To je alarmující zjištění. Máme i vysoký podíl učitelů nad padesát let a jeden z nejnižších podílů učitelů do třiceti let. Musíme to řešit," uvedla ředitelka analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství Michaela Kleňhová.
Čeští učitelé zůstávají v mezinárodním srovnání špatně placení. "Po zavedení nových platových tarifů se situace od té doby poměrně změnila. Pořád se ale řadíme k zemím s nižšími platy, jako jsou Polsko, Argentina, Maďarsko nebo Indonésie," podotkla Kleňhová.
Problémy s platy i věkem učitelů by podle prvního náměstka ministra školství Jiřího Nantla měl pomoci vyřešit kariérní řád. "Rádi bychom, aby od roku 2014 platila lepší pravidla, aby dobří učitelé viděli perspektivu, a že podíl mladých učitelů poroste," uvedl náměstek s tím, že platy českých učitelů jsou navzájem příliš podobné, bez ohledu na jejich kvalitu.
Česko na vzdělávání z veřejných i soukromých zdrojů dává 4,8 procent svého HDP, zatímco mezinárodní průměr je 6,2 procent. Podle Kleňhové sice v posledních letech podíl pomalu roste, Česko se ale i tak stále řadí mezi sedm zemí s nejnižšími výdaji.
Nantl: Zaměříme se na kvalitu školek, jejich síť musí být stabilní
Podle Nantla průzkum také ukázal, že země kladou stále větší důraz na předškolní vzdělávání. "Je potřeba se intenzivněji zabývat kvalitou vzdělávání v mateřských školkách a úrovní jejich učitelů," prohlásil náměstek.
Ministr školství Petr Fiala bude podle něj situaci v regionálním školstvím řešit po říjnových volbách s novým vedením krajů. "Síť školek musí být stabilní bez ohledu na demografické změny," doplnil Nantl.
Nadprůměrné je Česko v počtu lidí, kteří dokončili střední školu (75 procent). Dobře si vede i ve srovnání dětí a jejich rodičů. Pouze šest procent mladých lidí má nižší vzdělání než jejich otec a matka. Průměr OECD je 13 procent. "Mírně zaostáváme v podílu lidí s vysokoškolským vzděláním, těch je sedmnáct procent. Jejich počet ale stoupá," informovala ředitelka odboru.
Data jsou za školní rok 2009/2010 a kalendářní rok 2010. "Jde o nejaktuálnější data, novější nemá k dispozici OECD ani Eurostat," vysvětlila Kleňhová. Z průzkumu, který byl zaměřený i na dopady ekonomické krize, vyplynulo, že ve státech OECD nedošlo k výrazným škrtům na oblast vzdělávání.
Organizace publikaci Education at a Glance vydává každý rok. Malé výdaje na české školství a platy učitelů ukázala i předchozích srovnání.
OECD také v rámci programu srovnávání znalostí PISA jednou za tři roky sleduje čtenářskou, matematickou a přírodovědnou gramotnost. Česko z posledního hodnocení za rok 2009 vyšlo se špatnými výsledky v matematice i posuzováním obsahu a formy textu.
