Přetrvávají na úřadech práce problémy s programem na vyplácení dávek?
Ano přetrvávají. Nejedná se jen o programy na vyplácení dávek, ale také na zprostředkování zaměstnání, poradenské aktivity či aktivní politiku zaměstnanosti. Jsou velmi pomalé odezvy programů a komplikované výběry nezaměstnaných pro zaměstnavatele, v tom je funkčnost v porovnání se starými systémy dosud značně omezena. Základní chybou totiž je vnímat úřad práce a jeho programy jen jako místa, kde se něco vyplácí. Jde o veřejnou službu, která má daleko širší rozsah.
Dochází ještě někde ke zpožďování vyplácení dávek?
Výplaty jsou vypláceny relativně včas a v zákonných lhůtách.
MPSV změny nadále hájíNový systém vyplácení dávek funguje od ledna 2012. Všechny příspěvky a podpory vyplácejí místo obcí úřady práce. Jejich pracovníci se především v úvodu roku potýkali s problémy s počítačovými programy. Docházelo k potížím při zadávání dat, zpožděním výplat dávek, v některých případech naopak k vydání stejné dávky dvakrát. Ministerstvo práce a sociálních zavedení nového systému vytrvale hájí, naposledy podle ČTK na konci května v materiálu pro sněmovní sociální výbor. Změny podle resortu povedou k výrazným úsporám. MPSV ale zároveň poslancům přiznalo, že v prvním čtvrtletí úřady práce kvůli novému softwaru poslaly zhruba 10 tisíc servisních hlášení. Pracovníci úřadů práce podle MPSV odpracovali za první tři letošní měsíce 190 tisíc přesčasových hodin. Na odměnách za to dostali téměř 53 milionů. Opozice, ODS i VV kritizují, že MPSV nevypsalo na nákup softwaru výběrové řízení. |
Musí dosud pracovníci úřadů práce dělat kvůli potížím s programem přesčasy?
Pokud máme informace, tak přesčasy jsou spíše ojedinělé, nicméně za cenu enormního nasazení stávajících pracovníků.
Považujete odměny, které pracovníci úřadů práce dostali za přesčasy (více v boxu), za dostatečné?
V žádném případě. Naopak nezanedbatelnému množství zaměstnancům byl v dubnu snížený plat a u některých šlo o položky v řádu tisíců. Průměrná mzda středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců úřadu práce je tak zhruba tři tisíce korun pod celostátním průměrem. Proto téměř 4 tisíce zaměstnanců, což je asi 45 procent, podepsalo petici nesouhlasící s tímto masivním snížením, které bylo zabaleno do pláště takzvaného hodnocení (více o nových pravidlech ohodnocování čtěte zde).
Zohlednilo ministerstvo práce a sociálních věcí a ředitelství úřadů práce výhrady jejich pracovníků a upravilo software na vyplácení dávek?
Ne. Zadání znělo z MPSV tak, že aplikace musí být nasazena děj se co děj. Nyní je funkční například pro služby zaměstnanosti z 50 až 60 procent v porovnání s paralelně běžícím starým systémem. Je to dáno nepřipraveností systému do ostrého chodu, velkými riziky chybovosti a tím, že se stále mění za pochodu. Věc byla prostě nepřipravená. Stále tedy nemůžeme hovořit o rutinním provozu.
Pracovníci úřadů práce si tedy na nový software ještě nezvykli?
Nejde o zvyk. Zvyknout si můžete na ledacos. Zde jde především o to, že systém nenabízí uživateli to, co by nabídnout měl a k čemu jsou veřejné služby zaměstnanosti. Otázkou zůstává, zda stávající organizace úřadu práce není v porovnání s předchozím uspořádáním krokem zpět. V praxi to totiž nejen odborářům, ale i zaměstnancům připadá komplikovanější a mnohdy administrativně zbytečně složitější, než tomu bylo před loňským 1. dubnem.
Podali jste žalobu na ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, jak jste avizovali na začátku roku?
Odborové organizace řešily podstatnější věci dopadající na zaměstnance úřadů práce. Například propouštění, snižování platů nebo dodržování pracovních podmínek ze strany zaměstnavatele. Domníváme se totiž, že toto není parketa odborů. Tím by se měl zabývat někdo jiný.
Jak celkově hodnotíte ministrův přístup v této věci?
To nechám bez komentáře.
