"Okolí na mě nesmělo mít vliv. Pro mě bylo podstatné, co se odehrávalo v soudní síni," říká v rozhovoru pro MF DNES Jan Šott, který odsoudil Bártu k podmínce za korupci a Škárku ke třem letům vězení za podvod.
Které důkazy vás přesvědčily o vině Bárty a Škárky?
Obžaloba byla podporována lživou výpovědí pana Škárky a mimořádně nevěrohodnou výpovědí paní Kočí. Na druhou stranu verze pana Bárty nebyla vyvrácena žádným přesvědčivým důkazem a naopak ji podporovala dlouhá řada svědectví. Byla tedy prokázána verze pana Bárty. Tedy že obžalovaný Škárka od něj pod falešnou záminkou žádosti o půjčku vylákal částku 170 tisíc s cílem zneužít částku k následné diskreditaci Bárty.
Proč jste ale potom odsoudil i Víta Bártu?
Rozhodujícím důkazem pro výrok o vině pana obžalovaného Bárty byla jeho výpověď, kterou soud posoudil jako doznání. Tedy že nabízel půjčky, jejichž smyslem bylo zabránit svobodné debatě poslanců o možné nové zákonné úpravě. Rozhodně nejednal v dobré víře, že chtěl prostě přátelům půjčit peníze, ale chtěl si je naklonit. Primárně to skutečně směřovalo k ovlivnění postoje poslanců k jednomu konkrétnímu zákonu.
Bárta se tedy usvědčil sám?
Máte pravdu, ta ironie mi neunikla. To, co tady vypovídal pan obžalovaný Bárta, objektivně hodnotíme jako doznání. Skutečně to hodně přispělo k tomu závěru, že byl uznán vinným.
