Před rokem se zdálo, že každý ze členů starého režimu je příliš poskvrněn, než aby uvažoval o moci, a islamistické hnutí Muslimské bratrstvo slibovalo, že se prezidentského klání nezúčastní. Teď jsou dvěma hlavními kandidáty na prezidentský úřad vlivný člen vedení Muslimského bratrstva a nejobávanější muž z vlivného kruhu kolem Mubaraka. Ukazuje to, jak se po opojných okamžicích revoluce ve jménu liberální demokracie Egypt změnil, napsala agentura AP.
Oba pravděpodobní favorité prvního kola plánovaného na 23. a 24. května jsou v mnoha ohledech zrcadlovým odrazem jeden druhého. Kandidát bratrstva Chajrát Šatir i Mubarakův dlouhodobý šéf zpravodajských služeb Umar Sulajmán dlouho zůstávali tajemnými postavami, které zpovzdálí řídí své organizace.
Aktivisté se bojí dalších represí, ať už zvítězí kdokoli
Vysloužilý armádní generál Sulajmán v době Mubarakovy autoritářské vlády stál v čele hlavní egyptské bezpečnostní služby. Šatir měl na starosti šíření názorů, disciplínu a financování uzavřeného bratrstva. Skupiny aktivistů, které loňské protesty vedoucí k pádu Mubarakovy vlády organizovaly, mají strach z obou. Obávají se, že jeden či druhý by zavedli podobně diktátorskou vládu.
Příznivci pod plakátem prezidentského kandidáta Umara Sulajmána (8. dubna 2012)
"Soupeří proti sobě dva strůjci represivního aparátu," napsal sloupkař deníku Aš-Šurúk Ahmad Sáví. "Generál (Sulajmán) se snaží vrátit Mubarakův režim tak, jak byl. Náboženský podnikatel (Šatir) se snaží znovu vytvořit režim v Mubarakově duchu, se stejnými zájmy, zahraničními sliby a vypočítavostí, ale v náboženském hávu."
Oba kandidáti jsou výsledkem několikaměsíčního handrkování mezi armádou a bratrstvem, které jsou po Mubarakově svržení dvěma hlavními silami v zemi. Šatirova kandidatura vypovídá o tom, že osud začal hrát do karet bratrstva, které po zákazu v roce 1954 živořilo na okraji politické scény a nyní se konsoliduje jako nejmocnější politická síla v zemi.
Paradoxně to byl Sulajmán, který proces vzkříšení bratrstva po skoro 60 letech v politickém příšeří zahájil. Když povstání proti Mubarakovi 25. ledna začalo, Mubarak jmenoval generála viceprezidentem a Sulajmán v poslední snaze ukončit revoltu pozval k rozhovorům zástupce všech skupin stojících tehdy mimo zákon.
Sulajmán sází na nechuť k islamistům
Po Mubarakově únorovém pádu se Sulajmán stáhl. Šatir, který v důsledku Mubarakových zátahů proti bratrstvu v minulých dvaceti letech strávil 12 let ve vězení, vyšel na svobodu. Když bratrstvo oznámilo, že Šatira nominuje na prezidenta, Sulajmán se znovu vynořil. Počítá prý s tím, že získá hlasy těch, kdo se obávají vlády islamistů. Má se za to, že jeho kandidaturu podporuje vládnoucí armáda.
Třetí se směje?Obavy spojované s oběma kandidáty by mohly přinést podporu voličů některému ze středověj- ších prezidentských kandidátů, jako je bývalý ministr zahraničí Amr Músá nebo Abdal Munajm Abdal Hádí, umírněný islamista, kterého bratrstvo vyloučilo. Mohla by tak stoupnout pravděpodobnost konání druhého kola. To by se mělo uskutečnit 16. a 17. června, pokud žádný z kandidátů nezíská většinu hlasů v kole prvním. |
Pětasedmdesátiletý muž, kterého média označují za "Mubarakovu černou skříňku" kvůli údajné obeznámenosti s tajemstvími starého režimu, má se svrženým prezidentem mnoho společného. Oba jsou zapřisáhlí nepřátelé islamistů doma i v regionu, přátelé USA a Izraele a zastánci vojenského zásahu proti zařízením sporného íránského jaderného programu.
Americké diplomatické depeše uniklé na WikiLeaks i odtajněné dokumenty americké CIA jej ukazují jako muže v čele americko-egyptské spolupráce v boji proti terorismu.
Aktivisté se obávají, že se Sulajmánem by mohly přijít nové razie. "Pokud vyhraje a začne potírat opozici a revolucionáře, reakce bude velmi odlišná. Revoluce dosud volila mírovou cestu," hrozí násilnými reakcemi zakládající člen Hnutí 6. dubna Ahmad Máhir.
Souboj o křeslo prezidenta by ještě mohl přinést překvapení. Mluví se o tom, že by Šatir mohl být diskvalifikován kvůli minulým rozsudkům, přestože byl po propuštění z vězení omilostněn.
