Rusko přitvrdilo vůči Sýrii. Žádný speciální vztah nemáme, řekl Putin

Rusko ve čtvrtek naznačilo obrat ve své politice vůči konfliktu v Sýrii. V rámci Rady bezpečnosti OSN odsoudilo humanitární krizi v zemi. Premiér Putin také několika deníkům řekl, že Moskva nemá žádné speciální vztahy s prezidentem Asadem. Je na Syřanech, aby rozhodli o tom, kdo jim bude vládnout, prohlásil.

Postoj Ruska, které je stálým členem Rady bezpečnosti OSN, přitom byl až dosud odlišný a Asadův režim de facto podporoval. Moskva minulý měsíc spolu s dalším stálým členem RB OSN Čínou využila práva veta a zablokovala rezoluci OSN odsuzující násilí v blízkovýchodní zemi.

Vývoj v Sýrii

Násilné střety v Sýrii mezi armádou prezidenta Bašára Asada a jeho odpůrci si od jejich počátku loni v březnu vyžádaly už nejméně 7 500 obětí. Syrská armáda po tuhých bojích ve čtvrtek vyhnala rebely ze čtvrti Bábá Amr v Homsu, který je baštou povstalců. Očekávají se ale boje o další čtvrtě vzbouřeneckého města. OSN oznámila, že má informace o 17 popravách v dobyté čtvrti.

Do Homsu přijel konvoj sedmi kamionů se zahraniční humanitární pomocí. "Vezeme do Homsu potraviny, léky, přikrývky, dětské mléko a další věci," upřesnil šéf operací Červeného půlměsíce Chálid Arksusí.  Armáda však pomoc do čtvrti Bábá Amr nepustila.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy se vyslovil pro vyzbrojování syrské opozice, ale za podmínky, že Rada bezpečnosti OSN schválí příslušnou rezoluci. Západ se k tomu dosud stavěl zdrženlivě, zbraně rebelům chtějí dodávat Katar, Kuvajt a Saúdská Arábie.

Zdroj: ČTK

Zdůvodnila to tehdy tím, že rezoluce dle ní obhajovala jednu z účastnických stran občanské války. Návrh prý vznášel požadavky jen vůči Asadově vládě, zatímco postup "ozbrojených elementů" opozice ignoroval (více čtěte zde).

Ve čtvrtek Moskva vyslala do světa odlišný signál a vůči Sýrii mírně přitvrdila. Nejprve Rada bezpečnosti OSN včetně Ruska a Číny odsoudila rychle se zhoršující humanitární situaci v Sýrii a požádala, aby Damašek umožnil přístup do země humanitární zástupkyni OSN.

Premiér Vladimir Putin pak v rozhovoru pro britský deník The Times a několik dalších listů prohlásil, že Rusko s režimem syrského prezidenta Bašára Asada nemá žádné speciální vazby, a vyjádřil znepokojení nad situací v některých syrských městech, jako je například odbojný Homs.

Neopakovat Libyi

"Je na Syřanech, aby se rozhodli, kdo povede jejich zemi. My potřebujeme zajistit, aby přestali jeden druhého zabíjet. Nemáme speciální vztah se Sýrií. Máme pouze zájem na tom, aby byl konflikt vyřešen," uvedl.

Ruský premiér dále vyzval k složení zbraní v Sýrii, aby obě strany začaly spolu jednat. Varoval také Západ, aby navzdory rostoucímu počtu mrtvých či zprávám o porušování lidských práv nepodléhal emocím a do konfliktu se nevměšoval.

Moskva dle něj byla pobouřena zabitím dlouholetého libyjského vůdce Muammara Kaddáfího a "zvěrstvy", jež byly spáchána v libyjské Syrtě a dalších městech. Proto by znepřátelené strany v Sýrii dle něj měly místo bojů jednat.

Putinův návrat do Kremlu: šrouby utahovat nebudu, slibuje

Putin v předvečer prezidentských voleb v Rusku hovořil i o dalších tématech a opustil svou protiamerickou rétoriku, upozornil The Times. Místo toho hovořil o silném osobním vztahu s Barackem Obamou a Británii nazval "skvělou zemí". Dodal, že se bude snažit zúčastnit zahájení letošní olympiády v Londýně.

Prezidentské volby v Rusku

Rusové vyrazí k volebním urnám v neděli. Málokdo pochybuje, že se pánem Kremlu opět stane Vladimir Putin, otázkou ale je, zda vydrží v Kremlu vzhledem k rostoucí nespokojenosti celých 6 let.

Reálné soupeře Putin nemá: úřední mašinérie pustila k volbám kromě něj jen čtyři soupeře, kteří nemají šanci favorita ohrozit. Podle průzkumů by měl Putin nabrat okolo 60 procent hlasů, ke zvolení už v prvním kole mu stačí nadpoloviční většina hlasů.

Opoziční politici tvrdí, že jeho reálná podpora je prý mnohem nižší. Rusové po prosincových parlamentních volbách v nečekaných davech vyšli do ulic protestovat proti falšování výsledků ve prospěch Putinovy strany a nyní volají i po jeho odchodu.

Zdroj: ČTK

Současný ruský premiér se hodlá po nedělních prezidentských volbách do Kremlu vrátit a snad nikdo nepochybuje, že se mu to podaří. I když v poslední době se hlavně mladí Rusové začínají proti jeho vládnímu monopolu bouřit a už od prosincových parlamentních voleb v ulicích masově protestují.

Západní diplomaté a někteří ruští komentátoři také upozorňují, že nálada v zemi se změnila a Putin už není tolik silný jako kdysi. Bude se podle nich muset dělit o moc nebo riskovat dále rostoucí odpor opozice.

O jeho vítězství nikdo nepochybuje

Samotný premiér o svém vítězství nepochybuje a na návratu do Kremlu nevidí nic špatného. Novinářům, se kterými hovořil ve své dači, přitom řekl, že jeho návrat do Kremlu a setrvání v čele země další roky by nenarušilo demokracii. "Pokud je to O. K. a lidem se to líbí, pak je to normální," řekl.

Zároveň slíbil, že v případě zvolení v domácí politice nepřitvrdí, jak se obává opozice. "Proč bych to měl dělat? Naopak, prezident (Dmitrij) Medveděv předložil balík zákonů, které liberalizují náš politický systém," prohlásil.

Vladimir Putin se k moci dostal v roce 1999, kdy se stal ruským premiérem. O rok později byl zvolen prezidentem a tento post zastával dohromady osm let. V posledních čtyřech letech byl opět premiérem. Jeho návrat do Kremlu umožňuje pozměněná ústava, která stanoví, že prezidentem může být dvakrát po šest let.