"Odrodila jsem, a když malej zakřičel, tak jsem slyšela v televizi odbíjet zvony. V tu chvíli jsem na nějaké prvenství vůbec nemyslela, byla jsem ráda, že to mám za sebou," přiznala před rokem Eva Mottlová, která žije se svým manželem Karlem v útulném panelákovém bytě.
Evě a Karlovi Mottlovým je 43 let a ani jednomu z nich se první manželství nevyvedlo. Poznali se v zaměstnání a svatba, to už bylo miminko lehce na cestě, se konala 6. srpna 2010 v hrádecké restauraci Nostalgie.
Tři dny před Vánocemi začal Matyáš sám chodit. Zatímco my pijeme kávu a ochutnáváme střídavě vanilkové rohlíčky a jednohubky, Matyáš čile pochoduje po obývacím pokoji a ochotně pózuje před objektivem fotografova aparátu.
Nočník Matyáš používá zatím jen jako klobouk
Na nočník ho ale zatím nikdo nedostane. "Ale chodí už na záchod. Má tam takový nástavec. Ale potřebu vykoná, jen když má zrovna náladu. Nočník používá pouze jako klobouk," směje se tatínek Karel.
Matyáš je třetím Eviným dítětem. Z prvního manželství má dvaadvacetiletou dceru, která už žije sama a třináctiletého syna. Ten bydlí kvůli škole u otce v Liberci.
"Neuvěřitelně si to třetí mateřství užívám, přímo vychutnávám. Po hektických letech s prvními dětmi je to úplná pohoda. Navíc ty děti mají dneska větší volnost, snažíme se je vůbec nestresovat," říká Eva. Pohoda v rodině se projevuje i na Matyášovi. Na první pohled to je veselý a zdravý kluk. Mimochodem, od tří měsíců jí lžičkou a jeho nejmilejší dárek od Ježíška je hrací bubínek.
Táta Karel dojíždí každý den za prací do liberecké firmy, která tlakově lisuje hliník. Přestože má slušnou práci, je rád, že bydlí v pohraničním Hrádku nad Nisou. "Nevím, jak bychom vycházeli s penězi, kdybychom nebydleli pár kilometrů od Německa a hlavně Polska a nemohli tam jezdit na levné nákupy," přemýšlí nahlas Eva.
V tu dobu začíná Matyáš už trochu kňourat. Je vidět, že je z naší návštěvy unavený. Chystáme se k odchodu, ale ještě předtím se zeptám, jestli v Hrádku fungují jesle. "Ne, ale hned tady pod domem máme česko-německou školku a přestože je Matyášovi jeden rok, už jsme ho tam přihlásili," dodává ve dveřích Eva. Matyáš už jí spí v náručí. Potichu se loučíme.
