Pane premiére, v roce 2011 se vaší vládě podařilo v parlamentu prosadit penzijní, zdravotní či sociální reformu. Co hlavního mohou od vaší vlády lidé očekávat v roce 2012?
Potřebujeme pokračovat ve stabilizaci veřejných financí, to znamená v dalších reformách. Chceme omezit prostor pro korupci. A také reagovat na ekonomickou situaci, která může vzniknout kolem nás a může mít dopady na českou ekonomiku. Musíme tyto věci zvládnout tak, abychom minimalizovali dopady na občany České republiky.
Předložíte do parlamentu finanční ústavu, kterou jste před volbami slibovali a která má omezit možnost sestavovat hluboce schodkové rozpočty, přičemž i část platu politiků by se pak odvíjela od jejich schopnosti udržet finanční disciplínu a omezit zadlužování státu?
To je součást prvního kroku, který jsem jmenoval, tedy pokračování v reformách. Za základní reformní krok považujeme právě přijetí finanční ústavy nebo takzvané protidluhové brzdy. Ještě před rokem a půl, když ODS tuto myšlenku vnesla na politickou scénu, byla za ni vysmívána. Dnes je to hlavní proud uvažování v celé Evropské unii a my jsme přesvědčeni, že finanční ústava je důležitý krok, který přispěje ke stabilizaci českých veřejných financí.
Už při schvalování rozpočtu jste avizoval, že při horším vývoji ekonomiky budou nutná další úsporná opatření, která by mohla vláda předložit do parlamentu v prvním čtvrtletí roku 2012. Lze už nyní říci, zda by to znamenalo například ještě vyšší DPH, vyšší daně pro nejlépe vydělávající lidi či třeba nezvyšování důchodů?
V první řadě je třeba vyčkat na čerstvá čísla v rámci makroekonomické prognózy a reagovat na základě dat, nikoli předtuch nebo domněnek. Je nezbytné mít připravených několik scénářů. Jeden počítá s tempem vývoje HDP plus jedna až minus dvě procenta. Ten by si nevyžádal žádné dalekosáhlé korekce ve státním rozpočtu. Pak je tu negativní scénář, který by odpovídal ekonomickému poklesu do pěti procent. A také nepravděpodobný, ale přesto na něj musíme být připraveni, krizový scénář, kdy v případě hlubších problémů v eurozóně by ten propad mohl být ještě větší. Řešení je v případě prvního scénáře, který považuji za realistický, v korekcích na příjmové i výdajové straně rozpočtu. Je otázkou, zda by byla nezbytná novela zákona o státním rozpočtu. Samozřejmě změna rozpočtu by byla nezbytná, kdyby propad byl větší. Teoreticky by bylo možné se za takové situace bavit i o tom, zda by byl obhajitelný schodek ve výši 105 miliard korun.
Petr Nečas a Karel Schwarzenberg během jednání Poslanecké sněmovny (9. listopadu 2011)
Vyšší přímé daně nemají význam, jednotná DPH 19 procent ano
Došlo by pak na vyšší daně nebo nezvyšování důchodů?
Vyšší přímé daně nemají význam, nepřinesly by státnímu rozpočtu prakticky nic. Pokud by o nich byla nějaká debata při hlubším poklesu ekonomiky, tak by taková úprava měla symbolický charakter, nikoli takový, který by měl větší dopad do rozpočtu. Nemá ale smysl předjímat konkrétní kroky a vyvolávat paniku. Já jsem dlouhodobým zastáncem sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty. Dovedl bych si to představit už v průběhu roku 2012, například ve variantě, o níž jsem mluvil už před půl rokem, to znamená na 19 procentech, s výjimkou pro léky, knihy a podobně, ale to bude otázka dalších politických diskusí.
Jak rok 2011 začal, tak skončil – spory v koalici. Nyní jsou o církevní restituce a o pozici ministra školství Josefa Dobeše kvůli problémům s čerpáním miliard z evropských fondů. Může podle vás některý z těchto sporů ohrozit existenci vládní koalice?
Pevně věřím, že pokud bude dominujícím momentem chování elementární politická odpovědnost, tak to koalici neohrozí. Na druhou stranu všichni kolegové by se měli velmi mírnit v ostrých mediálních prohlášeních. Problémy se mají řešit za jednacím stolem, nikoli prostřednictvím médií. Nikdo ze členů vlády, s výjimkou premiéra, není v postavení, aby hodnotil některého jiného kolegu.
Z vaší vlády odešlo za rok a půl postupně sedm ministrů, to není úplně malé číslo. Ví teď některý z členů vaší vlády o tom, že s ním nejste spokojen a že to má nahnuté?
Nepovažoval bych za korektní hovořit o svých interních rozhovorech se členy vlády. Je jasné, že s některými jsem spokojen více, s jinými méně.
Politici TOP 09 v podstatě veřejně vyzvali, abyste navrhl odvolání ministra školství Dobeše. Je to reálné, uvažujete o tom, nebo ve vládě vydrží?
Nejde o to, jestli pan Dobeš ve vládě vydrží, nebo nevydrží. Konec konců jako u kteréhokoli jiného ministra, včetně ministra financí, jde o to objektivně zhodnotit práci toho či onoho člena vlády, zda udělal někde chybu, nebo ne. V prvé řadě se mají řešit tyto věci za jednacím stolem. TOP 09 není v postavení jakéhosi kádrováka této vlády. (více o výzvě TOP 09 k odchodu Dobeše najdete zde)
Přemysl Sobotka dozrál. Funkci prezidenta by kvalitně zvládl
Pokud Senát potvrdí změnu Ústavy a bude zavedena přímá volba prezidenta všemi občany, bude to znamenat, že rok 2012 bude ve znamení kampaně jednotlivých kandidátů na prezidenta. Koho byste si vy osobně přál jako nástupce Václava Klause? A pokud ještě osobně nemáte vybráno, jak vaše ODS vybere kandidáta?
Svoji představu samozřejmě mám a mám i představu procedury nominace kandidáta za občanské demokraty. Smysl hovořit o těchto věcech ale má až skutečně ve chvíli, kdy bude jasné, jak bude volba prezidenta republiky v roce 2013 probíhat, zda to bude volba přímá, všemi občany, nebo nepřímá v parlamentu. Do té doby jsou to teoretické a akademické debaty.
Je vaším osobním kandidátem Přemysl Sobotka?
Již mnohokrát jsem řekl, že Přemysl Sobotka dozrál do pozice člověka, který by zvládl určitě velice kvalitně svou funkci. Ale není jediný a nemá teď smysl probírat jednotlivá jména.
Na podzim 2012 budou krajské a senátní volby. S jakým výsledkem pro vaši ODS byste byl spokojen?
Samozřejmě předseda jedné ze dvou nejsilnějších politických stran v této zemi nemůže mít jinou ambici než v těch volbách vyhrát.
