MF DNES přinesla čtyři známé i méně známé vztahy a výroky, které mají lidé v kraji s Havlem spojené.
Jako malý sem jezdil v létě
Havlův dědeček byl Hugo Vavrečka, vynikající diplomat, spisovatel a ředitel baťovských závodů. Václav i jeho bratr Ivan ve Zlíně prožili část dětství. "Vzpomínám si na to, i když nevím, jestli Zlín neznám pouze z alba, které vzniklo na naší návštěvě v roce 1942," uvedl letos na jaře v autorském seriálu MF DNES Po stopách Bati Ivan Havel, Václavův bratr a vědec.
Dodnes si ale dobře pamatuje fotografie pejska Míti s bratrem Václavem. Ten byl na všech snímcích, ať už na tříkolce, se psem nebo na trávníku u vily.
Slzy pro HavlaPohřeb: V pátek v poledne v chrámu sv. Víta Ostatky: Vdova položila růže, klaní se stovky lidí Státní smutek: Zákon nařizuje zavřít kasina Majetek: Ty restituce mi byl čert dlužen, říkal Havel Svět: Na pohřeb přijede Clintonová, Kreml mlčí Mladí komunisté: Odešel největší zrádce a nepřítel Kondolence čtenářů: Dík za statečnost a svobodu |
"Fotili nás fotografové od Bati, protože dědeček měl oddělení propagace, kterému se dnes říká PR, na starosti," vysvětlil exprezidentův bratr. Oba malí chlapci tehdy bydleli u dědečka ve Vavrečkově vile, která se nachází ve čtvrti Mokrá ve stráni nad Paseckým potokem a dnes tu sídlí soukromá firma.
"Dědečkova vila byla velmi krásná a měla velké nádvoří. Hned vedle nás bydlela rodina Hlavničkova," popsal Ivan Havel.
Je čestným občanem Meziříčí
Před budovou Základní školy na Šafaříkově ulici zasadil lípu, obtiskl svoje ruce v místní sklárně a v sále zámku Žerotínů se stal čestným občanem Valašského Meziříčí. Takový program měl Václav Havel 29. září 2004, kdy přijel na návštěvu na Valašsko.
"Pan prezident vnímal úzkou vazbu našeho města na Tomáše Garrigua Masaryka, který se tady v roce 1907 stal poslancem za valašská města," vzpomíná tehdejší starosta Jiří Kubeša. S Havlem jednal už po revoluci.
"Zní to jako fráze, ale na chvíle s ním mám jen ty nejhezčí vzpomínky. Byl to milý a moudrý člověk, který byl vždy dobrým společníkem," podotkl Kubeša.
Temné slušovické nitky
Slavná éra JZD Slušovice, které byly díky svým pokrokovým metodám označovány za "stát ve státě", skončila před jednadvaceti lety, kdy podnik zkrachoval. Jeho tehdejší šéf František Čuba, který byl označovaný za "strůjce slušovického zázraku", řekl loni v exkluzivním rozhovoru pro MF DNES, že Slušovice skončily na politickou objednávku tehdejších nových elit.
Mířil tím hlavně na exprezidenta Havla, který v srpnu 1990 mluvil ve svém projevu o "temných slušovických žilkách". "Hrálo to výraznou roli. Hned druhý den jsem odstoupil z pozice předsedy družstva. A vzápětí nám zablokovali účty," tvrdil Čuba.
Havel tuto verzi pádu slušovického JZD už dříve odmítl, zastal se ho i Stanislav Devátý, který ve Slušovicích před rokem 1989 pracoval a pak byl poslancem a šéfem BIS. "Čuba mluví bez reálné znalosti věci," řekl Devátý.
Ocenil Otrokovice po povodních
Když 29. září 1999 přijel Václav Havel do Otrokovic, byly to dva roky poté, co město zasáhly ničivé povodně. Havel tehdy řekl, že zpupnost vůči přírodě se nevyplatila a lidé ji nepřelstili.
Přitom ocenil práci na odstraňování škod, kterou měli za sebou lidé ve městě. Tehdejší starosta Stanislav Mišák mu jako dárek předal lahev slivovice a knihy i videozáznamy z povodní.
