Univerzity by na poplatcích mohly vybrat miliardy, přesto školné i oba reformní zákony odmítají. Vadí jim nepřipravenost materiálu, změny v systému by podle Rady vysokých škol bylo lepší udělat jen pomocí novely vysokoškolského zákona.
Školné by mělo být zavedeno v roce 2013, maximální výše by měla být 10 000 korun za semestr. "Pokud bychom uvažovali průměrnou výši školného na úrovni tří čtvrtin limitu stanoveného v zákoně o vysokých školách, to je 7 500 korun za semestr, lze po plném náběhu systému očekávat roční výběr školného ve prospěch vysokých škol převyšující pět miliard korun," uvedli úředníci ministerstva školství na připomínky ministerstva financí k návrhu zákona o školném.
Návrh počítá i se zavedením spoření a půjček na vzdělání. Za půjčky by přitom bankám ručil stát. Ministerští úředníci vypočítali, že pokud by si při průměrné výši školného 7 500 korun brala půjčku polovina studentů, přišel by výběr školného ročně státní kasu na 150 milionů korun.
Návrhy ale odmítla Rada vysokých škol, Česká konference rektorů a také třeba akademické senáty několika vysokých škol. Vadí jim nepřipravenost zákona o finanční pomoci studentům i některé plánované změny. Nově by třeba mělo v akademických senátech zasedat méně studentů. Titul profesora a docenta by už také neměl mít celorepublikovou platnost, ale byl by vázán vždy na konkrétní univerzitu, která jej udělila.
"Kvalitní novela stávajícího zákona by s sebou nesla menší rizika než přepracování celého nového zákona," myslí si Jiří Zlatuška z Rady vysokých škol. Na přípravu reformy mělo původně ministerstvo školství 91 milionů korun z EU, ministr Josef Dobeš ale náklady seškrtal na polovinu.
Návrhy dvou reformních zákonů by měly jít na vládu nejspíš v lednu, v průběhu příštího roku by se pak mělo připravit paragrafované znění. Podle rady by ale bylo lepší odložit přípravu o rok.
