"Situace je velmi špatná. Nemohu to říci jinak: nezaměstnanost, sociální škrty, nulová důvěryhodnost politické třídy a korupce," svěřila se iDNES.cz osmadvacetiletá Španělka.
Jen málokdo pochybuje, že volby do obou komor španělského parlamentu neskončí drtivým vítězstvím Lidové strany (PP). Podle průzkumů získá až 45 procent hlasů, o 15 procent více než dosud vládnoucí Španělská dělnická socialistická strana (PSOE).
Lidovci by mohli získat většinu z 350 křesel v poslanecké sněmovně i mezi 208 volenými senátory, socialistům naopak hrozí nejhorší porážka od pádu diktatury Franciska Franka. Mnoho Španělů ale volby vůbec nevzrušují.
"Je to jedna z nejnudnějších kampaní demokratického Španělska. Jde jen o to, zda bude mít PP absolutní většinu, nebo ne," říká dívka žijící v Madridu.
Španělská bublina
Předčasnými volbami končí éra kdysi oblíbeného premiéra José Luise Zapatera. Španělé socialisty viní z neschopnosti resuscitovat skomírající ekonomiku. Zapatero proto v červenci oznámil předčasné volby, ve kterých sám už kandidovat nebude.
Hlavním tématem voleb je především 22procentní nezaměstnanost. "Většina mých kamarádů a spolužáků je nezaměstnaná. Firmy nenajímají nebo chtějí, abys pracoval zadarmo. Jsme nejlépe připravená generace v historii Španělska a přesto nemůžeme pracovat," říká Lugo, která vystudovala historii umění a naposledy pracovala v jedné madridské galerii. Nyní stejně jako její přátelé marně shání práci.
Dva kohoutiV čele PP stojí šestapadesátiletý vystudovaný právník Mariano Rajoy. Politologové mu vytýkají nedostatek charisma, malé mezinárodní zkušenosti a omezené znalosti angličtiny.V předvolební kampani své plány nastínil jen velmi vágně. Živnostníkům slibuje bonus ve výši 3 000 eur (kolem 75 000 korun) za každého nového zaměstnance v roce 2012. Slibuje také daňové úlevy, které by měly povzbudit španělskou ekonomiku. Socialisty do volebního boje vede populární osobnost - šedesátiletý bývalý ministr vnitra, vystudovaný chemik a bývalý sprinter Alfredo Pérez Rubalcaba. Svého soupeře obviňuje, že zničí zdravotnictví a sociální jistoty. "Musíme chránit pracující a nezaměstnané a já se domnívám, že vy to dělat nebudete," prohlásil v televizní debatě. Podle průzkumu ale 6 procent diváků označilo za vítěze debaty šéfa lidovců. ČTK |
Příčiny současných španělských problémů leží poněkud jinde, než je tomu v případě Řecka nebo Portugalska. Zatímco vláda se příliš nezadlužovala, Španělé se během ekonomického boomu založeného na realitní bublině těšili neúměrně rostoucím platům a brali si drahé hypotéky.
Když v roce 2008 udeřila finanční krize, stavební sektor se zhroutil a počet lidí bez práce hrozivě vzrostl. Domácnosti se nyní potýkají se splácením hypoték a vláda si musí půjčovat, aby zacelila díry po příjmech z daní a získala finance na podpory v nezaměstnanosti. Hrozí navíc, že bude muset zachraňovat banky oslabené kolapsem stavebnictví a nesplácenými hypotékami.
Čeká Španěly řecký scénář?
Trhy si už zdaleka nejsou jisté, že Madrid své závazky dokáže splácet. Čeká ho tedy podobný osud jako Atény či Lisabon? "Vždy se počítalo s tím, že Španělsko se potopit nenechá, protože je příliš velké a mohlo by to destabilizovat celou Evropu. Pokud se už ale naklání i Itálie...jsme další na řadě," obává se Lugo.
Volby se konají půl roku poté, co ulice měst zaplavily tisíce lidí protestujících proti nezaměstnanosti, zkorumpovaným politikům a mocným finančníkům. Hnutí 15-M (pojmenované podle 15. května, kdy vzniklo) inspirovalo mnoho podobných iniciativ po celém světě. Podle politologů ale na volby nebude mít velký vliv.
"Ovlivnilo to hlavně levici. Myslím, že to byl velký revoluční impuls pro španělskou společnost. Od pádu Franka nevzniklo žádné důležité společenské hnutí a vždy jsme byli vnímáni jako víceméně apatická společnost," vyzdvihuje přínos demonstrací mladá Španělka.
