Záznam, který zveřejnila Komsomolskaja pravda, ukazuje, že v kabině panovala dobrá nálada. "Piloti zjevně nebyli nervózní - žertují, smějí se. Není zřejmé, že by někam spěchali nebo že by je někdo honil. Šlo o normální let," poznamenal list k dřívějším spekulacím, že posádka mohla být pod tlakem kvůli chystanému příletu vysoce postavených politiků do Jaroslavle.
Posádka plnila běžné úkony a dohadovala se o nastavení řízení letounu, protože neznala přesnou váhu stroje. "Kolik podle tebe? Devět?" ptá se druhý pilot kapitána, který odpovídá, že "určitě osmičku", než pilot ohlásí "osm a půl". Následují hlášení o volné dráze a předběžném svolení ke vzletu a nastavení motorů na nominální výkon, který se používá při nezatíženém letadle.
SimulaceCelou animaci si stáhněte zde |
Piloti se rozhodují, že odstartují z poloviny dráhy, čímž se připravují o několik set metrů. Letoun roluje na startovací dráhu. Do konce zbývá 2,5 kilometru, při předpokládané váze by mělo stačit 1 200 metrů.
"Posádka vzlétá. Hranice - 190," hlásí kapitán. Při rychlosti 190 kilometrů za hodinu by se mělo přední kolo letounu odlepit od země. Blíže neidentifikovaný hlas pokračuje: "Třeba je hranice 200." "Vzlet 200," potvrzuje kapitán. Zatížený letoun potřeboval ale startovací rychlost nejméně 210 kilometrů za hodinu.
Piloti přidávali a zároveň brzdili
"Rychlost roste. Parametry v normě. 130...150..170..190," hlásí mechanik stoupající rychlost. V záznamu se však ozývá rostoucí hluk od předního kola, které se nemůže odlepit od země. Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že některý z pilotů bezděčně stlačil pedál brzdy.
Piloti nebyli žádní zajíciRozhovor s českým expertem, který navštívil MAK a místo katastrofy |
Podle vyšetřovatelů byli piloti špatně přeškolení z typu Jak-40, kde jsou na podlaze opěrky pro podpatek. V novějších Jak-42 opěrky nejsou, a pokud některý z pilotů ze zvyku nohu o neexistující opěrku opřel, omylem sešlápl brzdu. Svoji roli mohl sehrát i fakt, že druhý pilot bral léky na neurologickou poruchu.
"Zdvíhejte!" zní v kabině, zatímco piloti přitahují kniply. "210," hlásí mechanik rychlost, která však kvůli brzdění podvozku ke vzletu nestačí. "Vzlet!" dožaduje se kapitán maximálního tahu motorů v okamžiku, kdy ke konci dráhy zbývá necelý kilometr.
Pokud by teď kapitán nařídil přerušit start, letoun by nejspíše přejel konec dráhy, ale bez vážnějších následků. "Určitě jsme stabilizátor málo nastavili," tvrdí druhý pilot. "Vzlet, vzlet!" volá kapitán. "250," hlásí mechanik. "Vzlet, stabilizátor!" křičí kapitán.
Andrjucha!
Letoun přejíždí konec startovací dráhy. Kapitán nečekaně odtahuje knipl od sebe; nejspíše se rozhodl přerušit start. Palubní mechanik sám přepojuje motory na nízký tah, aby se letadlo snadněji zastavilo. Rychlost klesá.
"Co to vyvádíš?!" křičí druhý pilot nejspíše na kapitána - piloti si v tu chvíli uvědomili, že přerušený start letoun silně poškodí a rozhodují se vzlétnout. Nastavují výšková kormidla na maximum a vší silou přitahují kniply k sobě.
Jeden z nich se v tu chvíli možná naplno opřel do pedálů brzd. "Vzlet!!!" volá kapitán. Mechanik znovu nastavuje všechny tři motory na maximální tah. Letoun se 450 metrů za koncem dráhy odlepuje od země.
V kabině zní poplašný signál. Letoun, který už nezpomalují brzdy, se prudce vzpíná vzhůru, ale z výšky šesti metrů začíná padat. Kapitán nadává. "Andrjucha!" volá na něj druhý pilot. Kapitán zakleje a o dvě setiny vteřiny později je záznam přerušen.
Stroj s členy hokejového týmu Lokomotiv Jaroslavl se pak prudce zvedl, ztratil rychlost a spadl na levé křídlo. V jeho troskách zahynulo 44 lidí včetně trojice českých reprezentantů Jana Marka, Karla Rachůnka a Josefa Vašíčka.
