Pokud by čtvrt roku před přijetím eura nezačala největší ekonomická krize od třicátých let minulého století, tak teď by nejspíš Češi, a hlavně tuzemské firmy, euro Slovákům ve velkém záviděli. A Česko by mělo minimálně pevný termín, odkdy se u nás eurem začne také platit, nebo bychom se už připravovali na poslední rok s korunou.
Jenže situace vypadá úplně jinak. Slováci nechtějí euru pomáhat a Češi v apetitu na přijetí měny úplně otočili. Zatímco v dubnu 2008, tedy před nástupem krize, chtělo euro 45 procent lidí, letos v létě to bylo jen 21 procent. Nejméně od roku 2001, kdy Centrum pro výzkum veřejného mínění otázku pokládá.
Slovenská krizeVOLBY ZA PŮL ROKU: Slováci schválí záchranný fond. Předčasné volby budou v březnu SVĚTOVÝ TISK: Eurozóna se stala rukojmím malé země PETR NEČAS: Pád slovenské vlády není příznivou zprávou SLOVENSKÉ NE: Investory zatím netrápí, euro a akcie posílují ON-LINE ROZHOVOR: Na záchranu Itálie a Španělska by fond nestačil PERNÝ DEN PREMIÉRKY: Po hodinách zklamání konec vlády |
Slovensko mělo totiž trochu smůlu. Zatímco předkrizové rostoucí časy dávaly možnost rychle dát do pořádku veřejné finance, čehož tamní politici využili, ke skutečné výměně bankovek došlo až po vypuknutí krize.
Tamní exportní firmy tak přišly o konkurenční výhodu vyplývající z možného zlevnění vlastních výrobků v zahraničí přes oslabení vlastní měny.
Na druhou stranu je nutné přiznat, že ani slabá česká koruna v době největší krize tuzemské firmy moc nechránila. Slováci se ovšem sami dostali do horší pozice také kvůli tomu, že slovenská koruna (zřejmě i vlivem spekulací) před stanovením pevného směnného kurzu s eurem prudce posílila. Slováci tak sice obratem zbohatli v zahraničí, ekonomika však přišla o část konkurenceschopnosti.
Krizové roky bolely země s eurem i bez něj
A nástup eura v krizovém roce 2009, který sám o sobě znamenal horší časy, nebo alespoň jejich vnímání, s jakoukoli měnou, dál vztah Slováků k euru poznamenal.
Místo toho, aby tamní firmy začaly naplno využívat výhod společné měny a zemi zaplavily štědré dotace, začalo se šetřit. Ani to by slovenskou víru v euro asi úplně nezviklalo, kdyby nepřišly problémy s předluženým jihem eurozóny a nezačala sháňka po penězích na záchranu eura. Tedy úplně jiný gard peněžního toku, než všichni čekali.
Na první pohled to tedy vypadá, že Slováci na zavedení eura prodělávají. "Nucené schválení eurovalu na druhý pokus zatíží Slovensko takovou měrou, že žádné údajné výhody v oblasti investic nebo zahraničního obchodu nemohou tuto zátěž kompenzovat," myslí si Pavel Kohout z firmy Partners.
Aktuálně by se mělo Slovensko zaručit 7,7 miliardy za záchranu eura. I kdyby Slováci řekli eurovalu ne, euro kvůli tomu nepadne, ale bude to pro ně další nepříjemnost a důvěryhodnost eurozóny dostane další zásah. Euro je přitom klíčové i pro českou ekonomiku.
Češi se teď mohou sice opájet dobrým pocitem, že euru a jeho aktuálním problémům "unikli", ovšem případný rozpad eurozóny by českou ekonomiku stejně smetl.
Slováci proto společně s námi mohou věřit v jediné: že se euro podaří zachránit v dobré kondici a evropská ekonomika začne opět růst.
Pokud se tak během několika let skutečně stane, začnou Slováci ze společné měny opět profitovat. A v Česku se začne opět hovořit o jejím brzkém zavedení.
