Podle někdejšího viceguvernéra ČNB Luďka Niedermayera už investoři počítali s rozšířením fondu a nakupovali podle toho dluhopisy Španělska, Portugalska a Itálie. Bez širšího eurovalu je ale budou prodávat a zvýrazní problémy jižního křídla Unie.
Návod pro začátečníkyPíše se o tom horem dolem, ale jak řeckou krizi vysvětlit jednoduše? Proč je na tom Řecko tak špatně? Proč je nenechat zbankrotovat? Kolik tedy celkem Řecko dluží? |
"Další pokles hodnoty jejich dluhopisů by roztočil kolotoč, kdy by další banky potřebovaly rekapitalizace od vlády. Tedy od těch vlád, kterým už trhy nevěří a nechtějí jim půjčovat. Kolo se tak může velmi rychle roztočit," varoval Niedermayer, který nyní působí jako poradce společnosti Deloitte.
Šéf evropské komise José Manuel Barroso a další evropští politici proto na slovenské poslance naléhali, aby změny v EFSF schválili. Nepřímo, zato neobvykle ostrými slovy se vyjádřil i šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet. Varoval, že krize už dávno přerostla únosnou míru.
"Tato krize je systémová a musí se k ní přistupovat rázně. Vysoká provázanost finančního systému EU vede k rychlému růstu nebezpečí výrazného šíření. Ohrožuje to finanční stabilitu v EU jako celku a má to negativní dopady na reálnou ekonomiku v Evropě i za jejími hranicemi," řekl Trichet výboru Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti.
Jako Lehman Brothers
Prakticky tak současnou situaci přirovnal k pádu americké banky Lehman Brothers v září 2008, která odstartovala vládní pumpování miliard dolarů do krachujících bank a celosvětovou finanční krizi. Trichet zároveň vyzval ke koordinované pomoci bankám, což by bylo jedno z hlavních poslání silnějšího eurovalu.
Mnohé z velkých evropských bank se totiž angažovaly v Řecku a jiných problémových státech evropského jihu a hrozí, že po odepsání ztrátových dluhopisů se dostanou do vážných problémů.
Dalším z evropských lídrů, kteří včera nečekaně porušili dosavadní tabu, byl šéf euroskupiny Jean-Claude Juncker. V rozhovoru pro rakouskou televizi ORF prohlásil, že banky budou muset Řecku odpustit až 60 procent dluhů.
"Nevylučuji seškrtání dluhů. Nelze se ale domnívat, že bude stačit pouze jeden brutální škrt v Řecku. Je potřeba ale zajistit, aby se nenakazily další země," řekl Juncker. Podíl soukromých investorů na záchraně Řecka je rovněž výsledkem dohody z 21. července, kde došlo i ke shodě na změnách v EFSF.
Co je to euroval?Fond EFSF vznikl v květnu 2010 jako dočasná záchrana pro země, které si už nedokázaly půjčit na běžném trhu. Úvěry zatím čerpalo Irsko a Portugalsko, Řecko dostalo první záchrannou injekci z jiných prostředků a z EFSF mělo čerpat až v rámci druhého balíku. Země eurozóny za fond ručí 440 miliardami eur, ale ve skutečnosti mohl EFSF poskytnout pomoc pouze ve výši 260 miliard eur. Nově proto měly země garantovat 780 miliard eur – pak by měl být fond schopen poskytnout úvěry ve výši 440 miliard eur. Pomoc země dostane, pokud o ni požádá, její žádost schválí Komise, Mezinárodní měnový fond a rada ministrů financí eurozóny. |
Právě nesouhlas se záchranou "cizích" bank byl jedním z hlavních argumentů předsedy slovenského parlamentu Richarda Sulíka, proč jeho strana SaS smetla změny v eurovalu ze stolu.
Podle něj je navíc podíl garancí vzhledem k bohatství jednotlivých zemí nespravedlivě rozdělen a nejchudší Slovensko bude financovat bohaté a zadlužené státy.
Podle červencové dohody mělo Řecko, nejproblematičtější ze zadlužených evropských států, z eurovalu čerpat svou druhou pomoc ve výši 109 miliard eur.
Pro středomořský stát však včerejšek neznamenal jen špatné zprávy. Podle všeho kývnou zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu na uvolnění šesté splátky z prvního záchranného balíku. Osmimiliardovou splátku dostane země začátkem listopadu i přes to, že zřejmě nesplní stanovené rozpočtové cíle.
12. října 2011 |
