Chápu, dáma se ocitla pod zjevným vlivem zpráv, že ve městě se navzdory optimismu předchozího dne stále bojuje. Přece se zdálo, jako by jí působilo podivnou radost, že vývoj jde zlým směrem, neboť dobrým prostě jít nemůže (a ona to vždy věděla).
Nevyhlašuji zde prosím konec války v Libyi. Ani náhodou neoznamuji příchod krásné stabilní demokracie. Zklamání a marasmus se dostavuje v nějaké míře po každém převratu; v zemi, která nikdy nezažila demokracii, to hrozí ještě více. Avšak dosavadní ústup krvavého Kaddáfího, který jen nedávno sliboval svým odpůrcům "žádné slitování", je přece slušný výsledek. Pro povstalce i pro Severoatlantickou alianci, která proti němu zasáhla.
Věci se prostě nevyvíjejí tak, jak mnozí předpokládali, tedy jednoznačně a od počátku špatně. Má proto smysl vyvodit z libyjské války několik poučení (platí i pro mne, neboť též já mám k pesimismu sklony):
1) Když jednou někde něco dopadlo špatně, neznamená to, že všechno dopadne špatně také jinde. Irák a Afghánistán jednoduše nejsou Libye. Když se Západu nepovede jedna válka, jiná vyjít může.
2) Ne všechno, co platilo dříve, platí navěky. Slyšeli jsme, jak zásadně je Libye rozdělená na kmeny - proto prý Kaddáfí nemůže prohrát. Nepřeceňují však analytici poučku ze starých dob? A doceňují hluboké změny, jimiž arabský svět prochází? Třeba to, že v Libyi je dnes společnost velmi mladá (více než polovina lidí je mladší 30 let)? A že se mladí chovají jinak než jejich dědové?
3) Letecké zásahy Západu bez pozemní invaze mohou být účinné, a ne že ne. Osvědčily se už v bývalé Jugoslávii v devadesátých letech a osvědčují se též nyní. Tedy pokud jsou na zemi místní odhodlaní vojáci. V Libyi šlo o povstalce, jimž teprve po jejich vzpouře přišlo NATO, respektive jejich letadla, na pomoc.
4) Nedělejte účet bez hostinského. Pro všechny situace, oslavy a odsudky platí, že člověk nemá hodnotit všechno hned definitivně. Dnes, kdy se po analyticích žádá názor do pěti minut, je to jistě těžké. Přesto se má pozorovatel mírnit.
5) Západní politici, vojáci či úředníci patrně věděli, co dělají, když akci v Libyi zahájili. Ačkoli je můžeme v mnoha jiných ohledech po právu kritizovat, ještě to neznamená, že jsou všichni idioti. A že naopak já vím ze své klimatizované kanceláře vždy všechno lépe než oni.
