Balkánské války z první poloviny 90. let charakterizuje kromě zadrženého Mladiče několik dalších jmen válečných zločinců, která ve státech na území bývalé Jugoslávie jen tak někdo nezapomene. Vyskytuje se mezi nimi i jedno ženské.
Nyní jednasedmdesátileté někdejší prezidentce bosenských Srbů Biljaně Plavšičové se přezdívalo "císařovna Biljana". Leckdo ji znal i jako "železnou lady", která se, když na jaře 1992 vyhlásili bosenští Srbové vlastní stát, stala jeho druhým nejvyšším představitelem po prezidentovi Radovanu Karadžičovi.
Ratko MladičDOPADENÍ: Po 15 letech ho prozradil anonym PROFIL: Bosenský řezník a symbol rozpadu Jugoslávie KDE A JAK ŽIL: Bydlel u bratrance a nemaskoval se |
V následující válce si vydobyla pověst zastánkyně tvrdé linie, a když se Karadžič v roce 1996 stáhl z veřejných funkcí, postavila se do čela Republiky srbské. Pak překvapivě vystupovala proti radikálním Karadžičovým přívržencům, čímž si získala podporu mezinárodního společenství. U moci se udržela dva roky.
Plavšičová se v lednu 2001 dobrovolně přihlásila k Mezinárodnímu válečnému soudu pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Ten jí o dva roky později uložil trest jedenácti let vězení. Plavšičová opustila brány káznice už v říjnu 2009.
Tedy jen půl roku poté, co srbská policie dopadla jejího předchůdce v prezidentské funkci Radovana Karadžiče. Bývalý psychiatr a básník Republice srbské vládl v letech 1992-1996. (vše o kauze Radovana Karadžiče zde)
Právě v průběhu jeho působení v čele tohoto státu zuřila v Bosně a Hercegovině občanská válka, kterou provázely mnohé brutální výpady proti civilistům, včetně proslulého masakru v Srebrenici. Při zásahu bosenskosrbské armády tehdy v červenci 1995 zahynulo přes osm tisíc muslimů. Rozkaz k útoku údajně vydal generál Ratko Mladič, kterého Srbové zatkli ve čtvrtek.
Srbové po 15 letech zatkli Ratko MladičeBývalého generála udal anonym |
Karadžič, kterému je nyní 66 let, byl stíhán kvůli genocidě, válečným zločinům a zločinům proti lidskosti od roku 1995. Stále se mu však dařilo úspěšně unikat před spravedlností. Srbové ho dopadli až v červenci 2008 v Bělehradě.
Bývalý prezident pracoval jako soukromý lékař alternativní medicíny. Na útěku si změnil nejen identitu, ale i vzezření. Měl dlouhé bílé vlasy a vousy, tvář mu zakrývaly brýle a viditelně zhubl. Proces s ním byl zahájen v říjnu 2009.
Ovšem hlavní role za rozpoutání válečného konfliktu na Balkáně v 90. letech se připisuje někdejší jugoslávské a srbské hlavě státu Slobodanu Miloševičovi. Do popředí ho koncem 80. let minulého století vynesla vlna srbského nacionalismu.
Šéf srbských komunistů byl v roce 1990 zvolen srbským prezidentem a o sedm let později se stal hlavou srbsko-černohorské Jugoslávie. Z čela země odstoupil až v roce 2000, kdy musel uznat porážku ve volbách.
O necelý rok později ho Srbsko vydalo do Haagu, kde byl tribunálem ICTY obviněn ze zodpovědnosti za válku v Kosovu (1998-1999), z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti za válek v Chorvatsku (1991-1995) a Bosně (1992-1995). V případě Bosny ho žalobci vinili i z genocidy.
Miloševič se hájil sám a dokola odmítal všechna obvinění, stejně jako legitimitu tribunálu. Rozsudku se přesto nedočkal, zemřel na selhání srdce v březnu 2006. Bylo mu 64 let. (více zde)
Gotovina za mřížemi, čeká se na Hadžiče
A uplynul sotva měsíc od chvíle, kdy stránky mezinárodního tisku plnily zprávy o konfliktu na Balkáně. V polovině dubna ICTY poslal na 24 let za mříže chorvatského generála Ante Gotovinu, jenž velel chorvatské armádě v oblasti Splitu.
Gotovina také proslul jako velitel operace Bouře z roku 1995 v jižní části Republiky srbská Krajina. Chorvatská armáda tehdy dobyla samozvaný stát, který vyhlásili Srbové po jednostranném odtržení Chorvatska od Jugoslávie v roce 1991. Při ofenzivě a v následných akcích bylo zabito nejméně 150 srbských civilistů a 150 tisíc až 200 tisíc lidí muselo uprchnout.
Policie někdejšího vojáka zatkla před šesti lety na Kanárských ostrovech. Proces s ním byla zahájen v březnu 2008. ICTY Gotovinu zprostil obvinění ze zločinů proti lidskosti, ale konstatoval, že ačkoli generál zločiny osobně nespáchal, byl přímo zodpovědný za své jednotky. Spolu s ním byli odsouzeni i další dva chorvatští generálové. Chorvatská vláda poslala do Haagu formální protest, Gotovina je ve své vlasti mnohými považován za hrdinu.
Srbsko se dopadením Mladiče posunulo o velký krok kupředu ve svých snahách o připojení k Evropské unii. Brusel si vždy kladl dopadení válečných zločinců za jednu z hlavních podmínek. Srbům ještě zbývá dopadnout bývalého prezidenta samozvané Republiky srbská Krajina (RSK) Gorana Hadžiče. Ten se údajně měl podílet na masakru více než 200 civilistů ve Vukovaru a spravedlnosti stále uniká.
