Postavička vytvořená Zdeňkem Millerem je na snímku na ramenou Andrewa Feustela, kterého s Českem pojí příbuzenské vztahy. Informoval o tom Miroslav Konvalina, který v Praze vede Americké centrum.
Český maskot se v americkém raketoplánu dostal na oběžnou dráhu díky tomu, že Feustelova manželka Indira je po matce českého původu. Manželovi ho doporučila proto, aby svým letem pomohl vzbudit u dětí a mladých lidí v Česku zájem nejen o kosmonautiku, ale také o další technické obory. Podle Konvaliny by se Krteček měl s Feustelem podívat i do Mezinárodní kosmické stanice připojené k raketoplánu.
Krteček musel být nehořlavý
Krtečka vyrobila americkému astronautovi "na míru" Moravská ústředna Brno.
Podle jeho pokynů musel být lehký a nehořlavý. Na Moravě tedy zhotovili asi 20 centimetrů velkého maňáska, který tyto požadavky splňuje. Konvalina očekává, že se Krteček do Česka po své vesmírné pouti s kolegou Feustelem vrátí a že s ním podnikne přednáškové turné.
Feustel ve středu spolu kolegou Michaelem Finckem vystoupil již potřetí během posledních šesti dní do volného kosmu. Během téměř sedmi hodin úspěšně dokončili všechny stanovené úkoly, ale Feustela na začátku výstupu potrápilo nepříjemné pálení oka, do něhož se mu podle řídícího střediska dostal čistící prostředek.
"Jenom pro vaše info, v pravém oku mě to štípe jako blázen. Hodně to slzí. Něco se mi tam muselo dostat," pronesl Feustel klidným hlasem krátce poté, co mu v tu chvíli ještě neznámá látka ztrpčila práci. Feustelovi se však nakonec podařilo "podrbat se" o popruh v helmě.
Astronaut Feustel už s sebou na minulou misi k Hubbleovu vesmírnému teleskopu vezl sbírku básní Jana Nerudy Písně kosmické. Po návratu s nimi přijel do Prahy, věnoval je Astronomickému ústavu Akademie věd a vystoupil v českých městech.
Jeho manželka by se podle Konvaliny měla v neděli zúčastnit v texaském Houstonu recepce konané na počest návštěvy ministra zahraničí Karla Schwarzenberga v tomto městě. Podle informací ČTK by se také šéf české diplomacie mohl během návštěvy vesmírného střediska v Houstonu mohl spojit s americkými astronauty.
Raketoplán Endeavour odstartoval 16. května. Na ISS vynesl například štít proti mikrometeoritům či zásobu náhradních dílů, ale hlavním nákladem je magnetický spektrometr. Zařízení v hodnotě dvou miliard dolarů (34,5 miliardy korun) bude ve vesmíru pátrat po antihmotě a takzvané temné hmotě. Výsledky měření by měly dát vědcům lepší představu o tom, jak vznikl vesmír.
