Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Vědci se chtějí poprvé provrtat zemskou kůrou a zjistit, co je v plášti

Geologové se po půl století snahy chystají proniknout pod tenkou slupku na povrchu Země. Chtějí se provrtat skrze zemskou kůru do oblasti zemského pláště.

Výzkumná loď Chikyu, dnes nejvýkonnější vědecká vrtná loď na světě. Bohužel byla poškozena při březnové tsunami, opravy si snad vyžádají jen dva nebo tři měsíce. | foto: KTPC

Na to, jak pevně jsme k naší rodné hroudě připoutáni, o ní víme málo, říkají geologové. Pod nohy si nevidíme více než jen několik kilometrů. "Fyzický průzkum Země se stále omezuje v podstatě na nejsvrchnější slupku Země, na oblast zemské kůry," říká geofyzička Vlastimila Dvořáková z České geologické služby.

Abychom byli v obraze. Průměr Země je zhruba 12 750 kilometrů. Nejhlubší průzkumné vrty, například projekt KTB v Německu nebo vrt na poloostrově Kola, dosáhly hloubek kolem deseti kilometrů. Ale v místech, kde oba zmíněné vrty proběhly, je zemská kůra několikanásobně mocnější, než byla hloubka vrtu.

Teprve až pod ní leží oblast, která geology nesmírně zajímá: zemský plášť. Tvoří zhruba dvě třetiny hmotnosti naší planety a přes 80 procent jejího celkového objemu. Pod ním už leží jenom zemské jádro. V plášti například vznikají kry zemské kůry, které tvoří povrch naší planety.

Jediné informace, které o plášti máme, nám zprostředkují seismické vlny. Sledování rychlosti jejich šíření v Zemi, tzv. seismická tomografie, umožňuje přibližně zmapovat oblasti i hluboko mimo dosah vrtů.

Můžeme tak například určit, ve kterých místech se do pláště pomalu zanořují desky zemské kůry. A kde se naopak znovu objevují vzestupné proudy horkých hornin, ze kterých po zchlazení vzniknou nové desky.

Geologové pod plachtami

Vědcům je to ale málo a geologové už dlouhá desetiletí spekulují, jak by mohli proniknout hlouběji. Už v roce 1957 si v USA prosadili zahájení projektu Mohole.

Zcela neanglicky znějící název projektu je zkratka s výraznou slovanskou stopou. "Mo" v názvu značí Mohorovičičovu diskontinuitu. To je oblast přechodu mezi zemskou kůrou a pláštěm. "Hole" je pak anglický výraz pro vrt či prozaičtěji prostě díru.

Průřez Zemí

Projekt Mohole směle počítal s provedením vrtu přes kůru do svrchního zemského pláště. Z praktických důvodů je mnohem lepší vrtat z moře než z pevniny.

Oceánská kůra je podstatně slabší než zemská. Její mocnost se pohybuje zhruba kolem šesti kilometrů. V podstatě proto, že u ní chybí mocné žulové vrstvy, které tvoří základ kontinentů.

V rámci Mohole v březnu a dubnu 1961, tedy přesně před půl stoletím, provedla posádka výzkumné lodi CUSS 1 první vrt do oceánské kůry. Z hloubky 3 800 metrů pod hladinou a 170 metrů pod mořským dnem vyzvedla první vzorek geologického "zlata". (Na palubě lodi byl jako dopisovatel časopisu Life mimo jiné i spisovatel John Steinbeck, nadšený amatérský oceánograf.)

Bohužel šlo o úspěch ojedinělý. Projekt Mohole brzy zkolaboval. Technologické obtíže a zřejmě i špatná rozhodnutí jeho vedení vedly k tomu, že v roce 1966 Kongres zastavil financování projektu.

Geologové se ovšem nevzdali a od té doby vzniklo několik dalších projektů průzkumů mořského dna (např. IODP). O vrtání až do oblasti zemského pláště se ovšem dále jenom mluvilo. Uskutečněným suchozemským vrtům k cíli chyběly desítky kilometrů. A hloubka podmořských vrtů nikdy nepřesáhla zhruba tři kilometry. 

Teď už můžeme!

Přišel čas to změnit, domnívají se odborníci. Pokrok ve vrtných technologiích údajně umožňuje, aby se sen stal skutečností. Tvrdí to řada světových geologů. Například v minulém čísle časopisu Nature horují za obnovení projektu Damon Teagle a Benoit Ildefonse, oba z vedení mezinárodního projektu IODP pro odběr vzorků oceánské zemské kůry.

Česká geofyzička Vlastimila Dvořáková s nimi souhlasí. Technologie podle ní dozrála. A vypočítává: "Klíčový je pokrok ve schopnosti dálkového průzkumu. V samotné technice přinesla převrat dynamická pozice vrtů, nové technologie vrtání, odběrů jádra, vývoj nových lubrikantů, výplachů i vrtných nástrojů, které vydrží tlaky vyšší než 2 kilobary, teploty nad 300 stupňů Celsia a umožňují vrtání pod čtyřmi kilometry vody."

Laicky řečeno, od doby projektu Mohole se zlepšilo téměř vše.

Vezměme si například možnosti mapování dna. Dříve se postupovalo často metodou pokusu a omylu, obvykle na základě zkušeností a odhadu. Dnes mají geologové k dispozici trojrozměrný obraz hornin hluboko pod vodní hladinou. Vytváří ho pro ně (a ještě častěji pro ropné společnosti) celé flotily speciálních lodí, které za sebou táhnout dlouhá lana se stovkami zdrojů i přijímačů seismických vln.

Výsledkem není jen tak nějaký náčrt. Jedna průzkumná flotila nasazovaná ropnými společnostmi sebere při průzkumu za měsíc údajně zhruba petabajt dat. To je podobný objem jako všechna data na serverech nejúspěšnější on-line hry World of Warcraft. Zpracování tolika údajů vyžaduje spoustu počítačového času, ale ten dnes není tak drahý.

Jinak dnes vypadá i samotné vrtání. Ani tady už cit a zkušenost nehrají prim. Geologové i inženýři na ropných plošinách mají informace přímo z vrtu. V přímém přenosu například znají údaje o tlaku na vrtné hlavici a mohou rychlost vrtání přizpůsobit aktuálním podmínkám.

Vrtná inženýrka ze společnosti Shell, Lisa Grantová, nedávno časopisu Economist řekla, že měření přímo během práce umožňuje hloubit vrty, na jaké odborníci před pěti, šesti lety vůbec nepomýšleli.

Za kolik to bude?

Spokojenost geologů s novými technologiemi není jen platonická. Mezinárodní týmy připravily průzkum na třech lokalitách v Pacifiku (v blízkosti Havaje), které by mohly sloužit jako brána do míst, kam se lidé ještě nepodívali.

Zkoumání bude nepřímé, pomocí seismických vln. Příprava následného vrtání, pokud k němu dojde, bude podstatně náročnější. Vyžádá si velký objem peněz, podle vědců tak 15 let práce, ale i intenzivní mezinárodní spolupráci.

Celková výše se odhaduje jen těžko, ale půjde o podstatně menší částky, než ve srovnání s průzkumem vesmíru či letem na Měsíc, odhaduje Vlastimila Dvořáková i její zahraniční kolegové. Přitom svět, do kterého by se geologové chtěli dostat, je stejně exotický jako naše oběžnice. Jen ho na vlastní oči opravdu nikdy nespatříme.

  • Nejčtenější

KVÍZ: Zapomenuté funkce domácí techniky, po kterých se už nikomu nestýská

v diskusi je 19 příspěvků

13. května 2024

Byly běžnou součástí životů vás, vašich rodičů nebo prarodičů. Většinu z nich dnes však nikdo...

Zastřešený tank z Cesty do pravěku konečně odhaluje své evoluční tajemství

v diskusi jsou 3 příspěvky

11. května 2024

Dramatický boj stegosaura s ceratosaurem byl ve filmu Cesta do pravěku jednou z nejznámějších scén....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pět věcí, které byste s Windows měli dělat, ale možná neděláte, a naopak

v diskusi je 10 příspěvků

15. května 2024

Možná prakticky ihned po instalaci, při prvním spuštění nového PC nebo později deaktivujete některé...

Umělá inteligence od OpenAI má nový pohon. A rovnou ho dává zadarmo

v diskusi je 9 příspěvků

13. května 2024  20:34

Společnost OpenAI vůbec poprvé pořádala živé představení svých pokroků. Hlavní novinkou se stala...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Jakou výzbroj má země, jejíž historie je protkána bojem o vlastní existenci

v diskusi je 26 příspěvků

12. května 2024

Izraelské obranné síly byly oficiálně ustanoveny 26. května 1948, krátce po vzniku novodobého...

Jak Muskova firma vyřešila problém prvního čipu v mozku člověka

v diskusi je 5 příspěvků

18. května 2024

Neuralink je jedna z firem Elona Muska, o které se mnoho mluví. V lednu totiž zavedli její...

Panasonic překvapil, jeden opuštěný operační systém nahradily dva nové

v diskusi je 14 příspěvků

17. května 2024

Düsseldorf (Od zpravodaje Technet.cz) Když odhlédneme od kvality zobrazovacího panelu a obvodů zpracovávajících obraz, je operační systém...

Proklatě krátkou lanovku v Záhřebu museli zpočátku cestující občas i tlačit

v diskusi je 5 příspěvků

16. května 2024

V Záhřebu najdeme pozemní lanovku, která patří mezi nejkratší zařízení svého druhu na světě. Délka...

Google chce měnit vyhledávání a také ukázal asistenta, který slyší a vidí

v diskusi je 12 příspěvků

15. května 2024  7:53

Společnost Google na výroční konferenci tradičně nazvané I/O, představila řadu novinek. Všechny se...

Bohužel nám to nevyšlo, oznámili manželé Pagáčovi rozchod po šesti letech

Herečka Patricie Pagáčová (35) a dramaturg Tibor Pagáč (32) se rozešli po pěti letech manželství. Žádost o rozvod zatím...

Moderátorka Petra Křivková-Svoboda přišla při tragické nehodě o manžela

Moderátorka poledních zpráv televize Nova Petra Křivková-Svoboda (41) v neděli ztratila svého manžela Ondřeje Křivku...

Zemřel Vlastimil Harapes. Baletní mistr Národního divadla i českých filmů

Ve věku 77 let zemřel tanečník a herec Vlastimil Harapes. Dlouhá léta byl sólistou baletu Národního divadla. Zahrál si...

Eurovizi vyhrál nebinární Švýcar Nemo. Nizozemce vyloučili za „výhružný pohyb“

Ve švédském Malmö rozhodli o vítězi letošní Eurovize. Stal se jím švýcarský nebinární zpěvák Nemo. Soutěž doprovázely...

Miss Czech Republic 2024 se stala studentka Adéla Štroffeková z Prahy

Vítězkou 15. ročníku Miss Czech Republic se stala studentka Adéla Štroffeková (21). Českou republiku bude reprezentovat...