Pražští patrioti výsledek ankety nejspíš čekali, ale ani ostatní s největší pravděpodobností nepřekvapil. Dostihovou hantýrkou by se dalo říct, že Pražský hrad zvítězil mezi dalšími památkami o několik koňských délek.
Jak dopadlo hlasování o nejhezčí památku Prahy se podívejte ZDE |
Na druhém místě skončil s téměř polovičním počtem hlasů Vyšehrad - dostal 681 hlas. A v těsném závěsu za ním obsadil třetí pozici Karlův most s 625 hlasy. Moderní stavby jako je Petřínská rozhledna nebo Tančící dům na Rašínově nábřeží si se slovem památka spojuje jen opravdu málokdo.
Pražský hrad tak spolu s Vyšehradem postoupil do dalšího boje. Tentokrát o nejkrásnější památku Čech. Hlasováním ve druhém kole můžete jednu z nich poslat až do celostátního finále. (Hlasovat můžete ZDE)
Anketa o nejkrásnější památku ČRVe druhém kole se proti sobě postaví 18 památek z českých krajů a 20 z Moravy a Slezska. Čtenáři budou rozdávat tři hlasy v každé "zemské" anketě od 1. do 7. dubna. Nakonec se spolu utkají tři české a tři moravskoslezské památky ve finále o nejkrásnější památku České republiky. Vítěze budeme znát v pátek 15. dubna. |
Pražský hrad je synonymem české metropole jednak pro svůj národně-historický kontext, jednak pro svoji polohu, kterou vytváří dominantu hlavního města. Nehledě na to, že podle Guinessovy knihy rekordů je se svými rozměry 570 metrů délky a 130 metrů šířky rozlohou největším hradem na světě.
Součástí hradního komplexu je Katedrála svatého Víta, kde jsou uloženy české korunovační klenoty nebo pochováni mnozí čeští vládci, dále pak kaple sv. Kříže, bazilika sv. Jiří, věž Daliborka či věhlasná Zlatá ulička, která se po téměř roční rekonstrukci letos v červnu znovu otevře veřejnosti.
Pražský hrad je tradičním sídlem českých panovníků, od roku 1918 prezidenta republiky. Postupnými přístavbami a úpravami vznikl z Hradu založeného v 9. století. Je považován za symbol města i České republiky.
Za nejkrásnější památku Prahy jste zvolili Pražský hrad
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 12:00 čtvrtek 31. března 2011. Anketa je uzavřena.
Pražský hrad je tradičním sídlem českých panovníků, od roku 1918 prezidenta republiky. Postupnými přístavbami a úpravami vznikl z Hradu založeného v 9. století jeden z největších hradních komplexů na světě. Je považován za symbol města i České republiky. Součástí hradu je Katedrála svatého Víta, kde jsou uloženy české korunovační klenoty nebo pochováni mnozí čeští vládci.
Vyšehrad je opevnění stojící na skále nad Vltavou. Založen byl ve druhé polovině 10. století, kdy byl používán jako knížecí hradiště. Vratislav II. zde měl od konce 11. století své sídlo. V 17. století se Vyšehrad dočkal rozsáhlého přebudování do barokního stylu. Novogotickou podobu dostal kostel svatého Petra a Pavla o dvě století později. Tehdy vedle něj začal vznikat národní hřbitov významných osobností.
Karlův most je druhým nejstarším kamenným mostem v České republice a zároveň nejstarším stojícím mostem přes řeku Vltavu. S jeho stavbou začal v roce 1357 Karel IV. Dokončen byl v roce 1402. Až do roku 1841 byl jediným mostem přes Vltavu v Praze. Most byl postupně ozdoben třiceti sochami a sousošími. Původně se mu říkalo jen Kamenný nebo Pražský most. Název Karlův most se vžil až kolem roku 1870 na základě dřívějšího podnětu K. H. Borovského.
Staroměstská radnice se stala v roce 1338 první českou radnicí. Původně měla raně gotický ráz, v roce 1360 byla rozšířena o další dům s dřevěným gotickým stropem. V letech 1830–1834 k ní přibyla další stavba a o čtyři roky později se začalo budovat neogotické východní křídlo. To utrpělo za druhé světové války obrovské škody. Na jižní straně věže radnice se v 15. století začal rýsovat Staroměstský orloj. Roku 1410 sestrojil stroj Jan Růže přezdívaný mistr Hanuš. Orloj neukazuje pouze přesný čas, ale také postavení některých souhvězdí na obloze. Jeho nedílnou součástí je také pohyblivé procesí dvanácti apoštolů.
Barokní kostel sv. Mikuláše vznikal v letech 1703 – 35 pod dohledem významného architekta Kryštofa Dienzenhofera a později jeho syna Kyliána Ignáce. Je jedním ze stylově nejčistších a nejkrásnějších příkladů vrcholné barokní architektury. Kdysi byl součástí areálu jezuitské koleje. Zatímco kostel byl majetkem církve, přilehlá věž náležela obci, tedy Malé Straně. Záměrně jsou věž i kopule chrámu stejně vysoké - měří 74 metrů. Koncipovány byly tak, aby panoramaticky korespondovaly s chrámem sv. Víta na Pražském hradě.
Tančící dům stojí od roku 1996 na rohu Jiráskova náměstí a Rašínova nábřeží. Navrhli ho architekti Vlado Milunić a Frank Owen Gehry. Inspirací se pro ně stal slavný meziválečný taneční pár Fred Astair a Ginger Rogersová. Tento architektonický skvost dostal ocenění v kategorii designu v anketě amerického časopisu Time. V českém časopise Architekt se vyšplhal mezi pět nejvýznamnějších staveb 90. let.
Maiselova synagoga byla vybudována v letech 1590 - 1592 primasem Židovského města Mordechajem Maiselem, který financoval rozsáhlou renesanční přestavbu židovského ghetta. Staviteli jeho synagogy byli Josef Wahl a Juda Goldsmied de Herz. Původní budova velmi utrpěla při požáru roku 1689. Později byla opravena v barokním slohu. V letech 1893 - 1905 potlačila její barokní podobu zásadní gotizující přestavba. V současné době Maiselova synagoga slouží jako výstavní prostor a depozitář Židovského muzea.
Novorenesanční budova Národního divadla od Josefa Zítka je jednou z nejvýznamnějších staveb v zemi jak z hlediska kulturního a historického, tak i z hlediska čistě architektonického. Roku 1868 byl položen základní kámen. Národní divadlo se poprvé otevřelo v roce 1881 premiérou Smetanovy Libuše. Ještě v témže roce byla budova znovu uzavřena pro dokončovací práce. Během nich došlo k požáru, který lidé vnímali jako "celonárodní katastrofu". Za 47 dní mezi sebou vybrali milion zlatých na obnovu divadla. Budovu pak dokončil architekt Josef Schulz. Národní divadlo se znovu otevřelo roku 1883 opět představením Smetanovy Libuše.
Petřínská rozhledna se stala jednou z dominant Prahy roku 1891. Měří přes 60 metrů. Počet schodů na první vyhlídkovou plošinu je 299. Petřínská rozhledna je inspirována podobou Eiffelovy věže v Paříži. Její ocelová konstrukce váží neuvěřitelných 175 tun. Jejím jádrem je osmiboký tubus, v němž je umístěn výtah. Okolo něj se vinou dvě točitá schodiště - jedno pro cestu nahoru, druhé pro cestu dolů.
Prašná brána je v historickém kontextu jednou z nejvýznamnějších památek středověké Prahy. Začínaly u ní královské korunovační průvody. Právě tady je začátek královské cesty. Stavět se začala roku 1475. Svou důležitost měla ale jen do doby, než se královské sídlo vrátilo z Králova dvora (prostor dnešního Obecního domu) na Pražský hrad. Brána zůstala nedokončena až do roku 1592, kdy byl zbudován nový vchod a točité schodiště. Podobu, jakou má dnes, získala při rekonstrukci v 80. letech 19. století. Z její výzdoby je zřejmé, že se architekt inspiroval Staroměstskou mosteckou věží.
Upozornění
Hlasovat v anketě můžete zde.
