Někteří Češi v minulých dnech vzali útokem lékárny a dožadovali se jodových tablet, které mají ochránit před radiací. A o dění v Japonsku hojně debatují. "Nechápu, jak je možné, že nám vláda ještě ty tablety nerozdává," zlobila se minulý týden postarší zákaznice v jednom z obchůdků na pražských Vinohradech.
Jedno z možných vysvětlení, proč někteří lidé panikaří, se nabízí samo: zvláště starší lidé mají v paměti černobylskou havárii v roce 1986, při které tehdejší úřady a sdělovací prostředky lhaly, že se nic nestalo.
Odpovědi Dany Drábové čtěte zdeŠéfka úřadu pro jadernou bezpečnosti diskutovala se čtenáři iDNES.cz |
I nyní lidé spekulují, zda Japonci netají malér. Podle šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové to ale není možné. "Informací v České republice je dost. Nic není možné zakrýt, i kdyby někdo chtěl. Dnešní svět je tak propojený, že by to musel být leda blázen," soudí Drábová.
"Hlavní je, nenechat se pobláznit senzačními zprávami," dala s úsměvem recept čtenáři, který se ptal, jak je možné se na radioaktivitu v Česku připravit.
Drábová o bezpečnosti jádra"Každé zvýšení bezpečnosti něco stojí. Je třeba zkoumat skutečný přínos k bezpečnosti a stále hledat rovnováhu mezi tímto přínosem a náklady." |
Radiaci unikající z elektrárny poškozené zemětřesením a vlnou tsunami už naměřili na západním pobřeží USA, podle Drábové to ale bylo minimální množství.
"Měřitelné neznamená nebezpečné. Jak dlouho bude radiace měřitelná u nás se těžko odhaduje, možná den, možná pár dní, možná k nám doputuje víckrát, jak budou nad námi různě cestovat vzdušné masy. V žádném případě nemůže být pro nikoho nebezpečná," říká.
Minimálně první a třetí blok elektrárny Fukušima I jsou ale už odepsané. Chlazení jejich reaktorů bude trvat léta, zbytkového tepla je totiž hodně i po skončení štěpné reakce, kterou automatika elektrárny odstavila hned po zemětřesení.
Aktuální vývojDění v Japonsku dle Státního úřadu pro jadernou bezpečnost |
Experti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o vývoji v Japonsku průběžně informují. Informace přitom čerpají z krizového centra Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni, od japonského provozovatele elektrárny, tamějšího státního dozoru a také z otevřených zdrojů na webu.
"Výhodu máme spíš v tom, že informace dokážeme rychleji třídit a analyzovat, než že bychom jich měli nějak významně více. I tak jsme zavaleni. Dneska svět žije i trpí v přímém přenosu," uzavírá Drábová.
