Energetickou páteř Japonska tvoří 17 jaderných elektráren - celkem 56 reaktorů. Nejnověji spuštěnou jednotkou je třetí reaktor elektrárny Tomari na ostrově Hokkaidó, uvedený do provozu oproti plánům z roku 2007 s několikaměsíčním předstihem. Jaderná energetika má v surovinově chudém Japonsku velký význam
Nyní jsou v centru pozornosti 4 jaderné elektrárny, které mají potíže kvůli zemětřesení a následné tsunami.
Fukušima I
Zřejmě nejdramatičtější situace je ve druhé největší jaderné elektrárně v zemi, nesoucí označení Fukušima I. Tři ze šesti reaktorů, které byly v provozu, tam po zemětřesení automatika odpojila. Otřesy spojené s tsunami ale vyřadily všechny chladicí systémy včetně záložních generátorů pro pumpy.
Japonské tsunamiVIDEO: Desetimetrová tsunami hrne lodě i auta ZÁCHRANA Z MOŘE: Tsunami mu odneslo dům a pak dva dny plul na moři EKONOMIKA: Tsunami rekordně srazilo japonské akcie VOJÁCI A RADIACE: Letadlová loď USA vplula do radioaktivního mraku a musela se otočit PŘÍBĚH: Prožila hodiny v bolestech a pak se záchranářům omluvila REPORTÁŽ: Regály obchodů zejí prázdnotou |
Japonci proto do reaktorů pumpovali vodu s kyselinou boritou. Areály reaktorů 1 a 3 poškodily v uplynulých dnech výbuchy, při nichž zřejmě vzplanul nahromaděný vodík (vzniklý patrně reakcí rozžhavených článků s vodní parou) a podobný scénář nyní hrozí i ve druhém bloku. Havárie podobná Černobylu ale nenastala a reaktory už jsou v podkritickém stavu.
Nadále ale hrozí únik radioaktivní páry (přístroje už zaznamenaly záření o intenzitě 1 200 mikrosievertů za hodinu), ve vzduchu se objevilo radioaktivní cesium. Z oblasti kolem elektrárny Japonci evakuovali na 200 tisíc lidí. Dávka radiace zasáhla i námořníky letadlové lodě USS Ronald Reagan, která v oblasti pomáhá záchranářům.
Chlazení mořskou vodou je ilustrací, že už neexistují žádné jiné možnosti, jak reaktor, jemuž hrozí roztavení, zchladit. Mořská sůl totiž na reaktoru způsobí nenávratné škody.
Fukušima II
Po zemětřesení a tsunami byly automaticky odstaveny i všechny čtyři bloky elektrárny Fukušima II. Reaktory 1, 2 a 4 se začaly přehřívat a narostl v nich tlak.
I tato elektrárna se otřásla výbuchem, který zřejmě reaktor nepoškodil. Jeden z dělníků tam nicméně dostal zvýšenou dávku záření, odpovídající zhruba desetině celoroční průměrné dávky, které je člověk za celý rok vystaven v normálním prostředí.
Podle techniků hrozí, že se v jednom z reaktorů odpaří velké množství chladicí tekutiny. Vedení elektrárny uvedlo, že nelze vyloučit roztavení palivových tyčí v reaktoru číslo 2.
Onagawa
V elektrárně Onagawa od neděle platí první, nejnižší stupeň ohrožení. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii z ní radiace neuniká.
Měření záření
|
Ráno středoevropského času 11. března agentura Kjódo informovala o požáru v turbínové sekci elektrárny. Při nedělních měřeních tam úroveň radiace dosahovala 21 mikrosievertů za hodinu, což je velmi málo. Japonci za ohrožení považují dávku 500 mikrosievertů a více.
Vzhledem k poměrně rychlému poklesu záření v oblasti na 10 mikrosievertů za hodinu se specialisté domnívají, že tam ve skutečnosti naměřili radiaci unikající z elektrárny Fukušima I.
Tokaj
Elektrárna Tokaj, ležící nedaleko na východ od metropole, má pro Japonce symbolický význam. V roce 1966 tam spustili svůj první reaktor (dnes už mimo provoz), o 12 let později první jednotku s výkonem přes tisíc megawattů v zemi.
Po vypnutí prvního reaktoru zůstal v provozu už jen zbývající druhý blok, který bezpečnostní zařízení po zemětřesení automaticky odstavila - stejně jako dalších 10 reaktorů v zemi.
Proč japonské elektrárny vybuchují?Elektrárně došel proud na chlazení. Vedlo to k explozi |
V odstaveném reaktoru přestala fungovat pumpa chladicího systému, podle Reuters ale chlazení funguje díky nasazení záložního dieselového generátoru. Reaktor má tyto generátory k dispozici tři, dva z nich jsou mimo provoz. Do úterního rána by se ale mělo podařit reaktor uchladit na bezpečnou teplotu.
