Železný kancléř, který ve druhé polovině 19. století sjednotil Německo a udělal z něj vojenskou velmoc, mimo jiné v 80. letech 19. století vytvořil "zcela průkopnický sociální systém", napsal prezident Václav Klaus.
Výdaje na důchody rostou"Vyplácené dávky důchodového pojištění absolutně i relativně rostou. V roce 2009 činily 332 miliard korun, z toho starobní důchody 244 miliard (v roce 2000 to byla skoro jen polovina - 182, respektive 131 miliard korun). To je zhruba 9,2 procenta, respektive 6,7 procenta HDP (v roce 2000 to bylo 8,5 procenta, respektive 6,1 procenta ), ale je to 28,4, respektive 20,9 procenta výdajů státního rozpočtu v roce 2009," napsal prezident Klaus. |
"Stanovil - míru, jak to měl promyšlené, nedovedu posoudit - rok odchodu z práce do důchodu s nárokem na důchod tři roky po průměrném věku dožití. Sdělil tím zcela jasně, co tento důchod znamená, jakou má funkci a kolik lidí ho bude dostávat," píše prezident s tím, že Bismarck takto zajistil ufinancovatelnost německého průběžného důchodového systému.
Klaus nicméně hned v dalších řádcích dodává, že tím nemíní srovnávat situaci Bismarckova Německa a současné České republiky. "V polovině 90. let jsem si vypočítal, že je u nás rozdíl roku odchodu do důchodu a průměrného věku dožití 14 let, ale v opačném směru. Minulý týden řekl ministr Jaromír Drábek, že u nás budou lidé pobírat starobní důchod v průměru 20 let," píše.
Rozdíl čísel minus tři, plus čtrnáct a plus dvacet označuje prezident za fatální. Nutné podle něj je buď radikálně zvýšit daně a platby na důchodový účet, aby byl systém ufinancovatelný, nebo každému důchodci důrazně říci, že důchody budou v budoucnu proti platům a mzdám nižší než dosud.
"Žádná třetí cesta není. Nemyslím, že si přejeme, aby stát lidem přikázal, že musí povinně spořit - to by totiž už nebyl liberální stát. To by bylo totéž, jako kdyby jim rovnou zvýšil daně," uzavírá Václav Klaus, který současné kroky vlády označuje jako důchodovou "nereformu" a snahu udržet dosavadní, byť velmi mírně modifikovaný model důchodů.
