Kaddáfího režim
Kaddáfí podle BBC ještě zdaleka neukázal svoji plnou sílu. Z města Sabhá na jihu sice povolal vojenské zálohy, ale na běžnou armádu, která je slabá a velmi špatně vyzbrojená, ve skutečnosti nespoléhá. Oporou jsou pro něj loajální paramilitární oddíly, kterým velí tři jeho synové.
Chámisova brigáda
Podle uniklých depeší amerických diplomatů je nejlépe vycvičená 32. Chámisova brigáda. Velí jí pátý ze sedmi Kaddáfího synů, který má za sebou výcvik v Rusku.
K dispozici má docela jiné vybavení, než chabě vyzbrojená oficiální armáda. Může operovat s moderními ruskými tanky a pick-upy, na kterých jsou namontované raketomety Grad.
Chámisova brigáda má několik tisíc dobře placených vojáků. Pokud by členové této gardy Kaddáfího klanu začali přebíhat k opozici, byl by to jasný signál, že se režim hroutí.
Kaddáfímu slouží i asi tři tisíce příslušníků dalších paramilitárních jednotek včetně Organizace lidové bezpečnosti nebo Revoluční gard.
Tajná policie
Libye má stejně jako ostatní arabské státy dobře organizovanou tajnou policii. Ta je srovnatelná s východoněmeckou Stasi nebo rumunskou Securitate, které působily před rokem 1989.
V Libyi je podle reportéra BBC dosud velmi těžké přimět průměrného člověka, aby hovořil s novinářem. Na blízku je totiž vždy agent, který bedlivě sleduje, kdo a co říká.
Libyjský povstalec míří na auto Kaddáfího jednotek poblíž města Brega (2. března 2011)
Libyjští povstalci bojují v poušti proti Kaddáfího jednotkám (2. března 2011)
Povstalci shromažďují zbraně, které zabavili Kaddáfího jednotkám (2. března 2010)
Mozkem libyjské špionáže je Kaddáfího švagr Abdalláh Sanúsí. Byl to zřejmě on, kdo nařídil tvrdý zásah proti demonstrantům v Benghází. V úterý prosákla zpráva o jeho odvolání, což by byla důležitá zpráva pro opozici.
Kaddáfího synové
Kaddáfího moc se do značné míry opírá o mocné syny. Mutasím byl vycvičený v Egyptě a v roce 2009 se stal šéfem Národní bezpečnostní rady.
Třetí ze synů, plukovník Saadí Kaddáfí, minulý měsíc dostal úkol získat zpět Benghází a další rebelující města na východě země. Od té doby se toho o něm příliš neví.
Syn Hannibal, který se proslavil tím, že se jeho ochranka v ženevském hotelu poprala s policisty, má v armádě pouze nevýznamnou funkci.
Žoldáci
Žoldáci jsou nejčernější kapitolou celého povstání. Kaddáfí je najímá v oblasti Sahelu, především v Čadu a Nigeru. Nezdráhají se střílet proti bezbranným civilistům a podle Libyjců pálí na demonstrující především ze střech.
Podle BBC, která hovořila s Nigeřani, jež žijí v Libyi, byli jejich spoluobčané obklíčeni a dostali na výběr. Buď budou součástí Kaddáfího brigád smrti nebo sami zemřou.
Přesné číslo žoldáků ve službách režimu není známé, ale jejich motivace je jasná - peníze. Kaddáfí existenci placených poslů smrti sice odmítá, ale několik svědků potvrdilo, že v zemi přistávají celá letadla s žoldáky.
Zbraně
Výzbroj libyjské armády je chudá. Tvoří ji hlavně vysloužilé zásoby ruské armády, hlavně pušky AK-47 a protitankové raketomety RPG-7. Opozici tak k přemožení armády stačilo jen odhodlání, nadšení a početní převaha.
Nejlepší výzbroj, jako například tanky T-7, obrněné vozy, útočné helikoptéry a ruská a francouzská válečná letadla jsou stále v rukou režimu.
Povstalci u Adžedabíje se chystají na útok Kaddáfího jednotek (3. března 2011)
Zběhlí vysocí důstojníci upozorňují, že se teď Kaddáfího jednotky soustředí na bombardování muničních skladů, ale plukovník nebude váhat použít bomby i proti lidem. Libye sice od roku 2004 ničí své zásoby chemických zbraní, ale stále má v poušti ukrytých 9,5 tuny yperitu.
Kmeny
Kmenová struktura z Libye po roce 1969 pomalu vymizela, a proto nehraje podle BBC významnou roli. Kaddáfí se může opírat především o vlastní kmen Kaddádfa. Jeho členy za 42 let své vlády jmenoval do klíčových pozic včetně jednotek, které se starají o jeho osobní bezpečnost.
Podle zpráv BBC se ke Kaddáfího jednotkám připojilo i 200 až 300 členů kmenu Tuaregů z Mali.
Opozice
Kaddáfího odpůrci ovládají města na východě země a jako protiváhu režimu ustavili vlastní národní radu. Její hlavou se stal bývalý ministr spravedlnost Mustafá Muhammad Abdal Džalíl. Záměrem povstalců je postupovat až na Tripolis a osvobodit celou zemi. To ale budou mít velmi těžké.
Zbraně
Povstalci sice ovládli vojenské základny a vytvořili revoluční armádu, se kterou chtějí revoluci exportovat dál na západ a nakonec dobýt i Tripolis, ale zatím není vůbec jasné, v jakém stavu jsou jejich zbraně. Podle BBC se některé protitankové střely podobají spíš muzejním kouskům. K dispozici mají i zastaralé ruské raketomety, tanky a protiletadlové zbraně.
Povstalci střeží své pozice s technikou, kterou zabavili Kaddáfího armádě (4. března 2010)
Voják, který dezertoval z libyjské armády (2. března 2010)
Povstalci se učí zacházet se zbraněmi libyjské armády (2. března 2010)
Bojovníci
Ještě větším problém jsou novopečení bojovníci bez jakýchkoli zkušeností. Zacházet se složitějšími zbraněmi se učí na koleni během několika hodin, zpětný ráz automatických pušek je často sráží na kolena a bortí se pod těžkými pásy s náboji.
Podle BBC už vytvořili povstalci armádu o síle deseti tisíců mužů. Jenže jen drilovaná armáda dokáže takové množství mužů, zbraní a zásob přesunout stovky kilometrů pouští.
Nadšení
I když jsou povstalci vojensky slabí, nechybí jim nadšení a všudypřítomná dobrovolnická atmosféra. Mládež se často ujímá funkce dopravní policie a pro svobodu se nikdo nebojí riskovat ani život. Jednotní jsou povstalci i v tom, že nechtějí zemi dělit, ale jde jim o svobodu celé Libye.
