Husní Mubarak: Od stíhacího pilota k dlouholetému vládci Egypta

Egyptský prezident Husní Mubarak byl jedním z prvních egyptských pilotů nadzvukových stíhaček a bombardérů. Oddaný voják se do prezidentského křesla vyhoupl v roce 1981 a zemi vládl pevnou rukou až do dneška. Byl čtvrtou nejdéle vládnoucí hlavou státu v arabském světě a vysloužil si za to přezdívku Sfinga.

KARIÉRA:

Byl jedním z prvních egyptských pilotů nadzvukových stíhaček a bombardérů, stal se hrdinou, když řídil úspěšnou ofenzivu leteckých sil ve válce s Izraelem v roce 1973. Byl vrchním velitelem letectva (1972 až 1975) a také náměstek ministra obrany (1972 až 1975).

Od roku 1975 do roku 1981 působil jako viceprezident a prezidentem se stal 14. října 1981. Do funkce nastoupil po zavraždění Anwara Sadata. V současnosti sloužil již páté volební období. Zároveň byl předsedou Národní demokratické strany.

Husní Mubarak (vlevo) s předchozím egyptským prezidentem Anwarem Sadatem 6. října 1981 sleduje vojenskou přehlídku. O chvíli později Sadata zavraždili islámští fundamentalisté a Mubarak se vyhoupl do křesla prezidenta.

soukromí mubaraka

Muhammad Husní Saíd Mubarak se narodil 4. května 1928 ve vesnici Kafr al-Misilhá na severu Egypta. Pochází z rodiny úředníka a vystudoval vojenskou akademii, vojenskou leteckou akademii a působil i na Frunzeho vojenské akademii v Moskvě. Ženatý je od roku 1959, s manželkou Suzanne má dva syny. O mladším Gamálovi se dříve spekulovalo, že by mohl po svém otci převzít moc v Egyptě.

PREZIDENTSKÉ OBDOBÍ:

Po nástupu do funkce rázně skoncoval s politickým a ekonomickým chaosem, dal propustit politické vězně, povolil činnost politických stran a zahájil ekonomické reformy. Do jisté míry se mu podařilo eliminovat násilnosti radikálních islamistů. Paradoxem je, že sám byl v mládí členem fundamentalistického Muslimského bratrstva.

POZITIVA:

Snažil se bojovat proti korupci. Vyvedl zemi z mezinárodní izolace (v roce 1989 bylo Egyptu obnoveno členství v Lize arabských států). Podařilo se mu normalizovat styky s Ruskem a zachovat dobré vztahy k USA. V době irácké agrese proti Kuvajtu v roce 1991 stál Egypt na straně zemí, jež bránily Kuvajt proti útočníkům, Mubarak ale nesouhlasil s americkým vpádem do Iráku v roce 2003. Stal se důležitým prostředníkem v izraelsko-palestinském konfliktu.

Husního Mubaraka (vpravo) vítá v roce 1985 v Iráku prezident Saddám Husajn

Husního Mubaraka vítá v roce 1983 na indické půdě premiérka Indíra Gándhiová

NEGATIVA:

Jako prezident byl ale kritizovaný za výjimečný stav v Egyptě, nevoli Západu neušlo také zvýšení pravomocí hlavy státu či postavení náboženských menšin. Odpůrci mu vytýkali, že v zemi vůbec nelze hovořit o svobodě slova ani o politické pluralitě. Obyvatele sužují rostoucí ceny potravin, nedostatek práce a korupce.

mubarak pod drobnohledem

PROFIL: Přečtěte si podrobný profil bývalého egyptského vládce

BOHATSTVÍ: Mubarak má paláce po celém světě

NEJDELŠÍ VLÁDCE:

Pro svou dlouholetou vládu je nazýván Sfingou, je čtvrtou nejdéle vládnoucí hlavou státu v arabské zemi (po libyjském vůdci Muammaru Kaddáfím, ománském sultánovi Kábusovi a jemenském prezidentovi Alím Abdalláhovi Sálihovi) a třetím nejdelším vládcem v Egyptě.

Husní Mubarak v Oválné pracovně Bílého domu s americkým prezidentem Barackem Obamou v září 2010

Husní Mubarak s francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem v Elysejském paláci ( 25. července 2002)

ZAJÍMAVOSTI:

V roce 1994 byl Mubarak na oficiální návštěvě v České republice. Za své působení přežil nejméně šest pokusů o atentát, naposledy v roce 1995 na summitu Organizace africké jednoty v etiopské Addis Abebě.