Výsledky výzkumu politology překvapily. "Vzhledem k sociální struktuře kraje a faktu, že region patří k nejchudším v zemi, jsem očekával větší podíl lidí, kteří se identifikují s levicí," řekl vedoucí katedry politologie olomoucké univerzity a šéf volebního výzkumu Tomáš Lebeda.
Pokud jde pouze o lidi, kteří šli volit, ti už se ovšem k politickému středu hlásí o něco méně. "Jinými slovy – identifikace s politickým středem je vlastně často únik lidí, kteří nechodí k volbám, o politiku se moc nezajímají a vlastně ani neví, kam by se zařadili," míní Lebeda.
Olomoucká volební studie je výsledkem výběrového dotazníkového šetření studentů na 800 lidech z Olomouckého kraje, které se loni konalo těsně po květnových volbách do Poslanecké sněmovny.
Část otázek v dotazníku byla totožná s Českou volební studií, kterou zpracovává Sociologický ústav Akademie věd a na které se olomoučtí politologové loni rovněž podíleli. Jako první u nás tak mohou porovnávat názory a volební chování lidí v kraji se zbytkem republiky.
Hanáci jsou i na české poměry s politiky velmi nespokojení
Čím se tedy ještě lišíme? Například vyčnívající nespokojeností s politickou situací. Velmi nelibě se na aktuální politické dění dívá téměř třicet procent lidí z Olomouckého kraje, což je o deset procent víc, než je celorepublikový průměr.
"To, že celkově v České republice převažuje spíše nespokojenost, nikoho z nás už nepřekvapí. Zajímavé ale je, že v Olomouckém kraji je nespokojenost ještě výrazně vyšší," upozornil Tomáš Lebeda.
V olomouckém regionu, kde je druhá nejvyšší nezaměstnanost v zemi a kde lidé pobírají jedny z nejnižších mezd, přišlo loni k parlamentním volbám 62 procent lidí. ČSSD zvítězila nad ODS o sedm procent, třetí byla TOP 09.
Politology ale nezajímali jen voliči, zjišťovali také, jak by hlasovali ti, kdo k volebním urnám nepřišli. Zatímco výsledky výzkumu pro Českou republiku ukazují, že většina lidí neví, pro jakou stranu by se rozhodla, "nevoliči" z Olomouckého kraje mají často jasno.
Z jejich hlasů by neprofitovaly jen ty strany, které bodovaly ve volbách, nejlepších výsledků by tady totiž dosáhly KSČM, ČSSD a Věci veřejné. Obyvatele Olomouckého kraje zřejmě také jen tak nezlomí předvolební kampaně. Aspoň ty, co k volbám nechodí.
Voliči z regionu nechtějí jít k volbám už dlouho před nimi
Na rozdíl od zbytku republiky, kde se lidi rozhodují nevolit převážně několik dní nebo týdnů před volbami, nevoliči ze střední Moravy odmítají volit už dlouho dopředu. Víc než čtvrtina dotazovaných dokonce nevolí nikdy.
Specifický názor mají obyvatelé Olomouckého kraje také na preferenční hlasy. Častěji, než bylo obvyklé v zemi, totiž využili možnost udělit všechny čtyři hlasy. Politologové sice nedokáží zmapovat, pro které pozice na kandidátkách a z jakých důvodů se lidé rozhodli, ukázalo se však například to, že v kraji lidé mnohem méně dávali hlas lídrům. Naopak častěji podpořili politiky na konci kandidátní listiny.
V celé republice přitom převažuje podpora těch, které nominovaly strany. "Může to být odpověď voličů na to, jakým způsobem politické strany poskládaly kandidátky," podotkl další z politologů Univerzity Palackého Pavel Šaradín.
Na takzvané kroužkování doplatil hlavně Ivan Langer z ODS, který se kvůli své kontroverzní pověsti propadl z prvního až na osmé místo a do parlamentu se vůbec nedostal. Sociální demokraté zase ještě před volbami přišli o Miloslava Vlčka, který z čela kandidátky ještě před volbami sám odstoupil kvůli aféře s podivnými půjčkami.
"U voličů ČSSD tak mohla panovat určitá bezradnost, s kým se ztotožnit, když celokrajsky známá osobnost už na kandidátce nebyla," vysvětlil Šaradín.
Jaké strany ve volbách do sněmovny preferujete?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 28. února 2011. Anketa je uzavřena.
