Proč se Egypťané bouří? Nechtějí dopustit střídání Mubaraků v čele země

Egyptem již třetí den za sebou otřásají největší nepokoje za třicetiletou vládu prezidenta Husního Mubaraka. Kdo stojí za současnými protesty v zemi na Nilu a o co nespokojencům jde? Na tyto a další otázky vám iDNES.cz přináší odpovědi.

Egyptská metropole Káhira po demonstracích. | foto: AP

Kdo demonstrace organizuje?

V čele nespokojených demonstrantů stojí facebookové Hnutí 6. dubna. Jeho kořeny sahají do roku 2008, kdy se postavilo na stranu dělníků z průmyslového města na severu země Mahalla al-Kubra a 6. dubna vyzvalo Egypťany ke generální stávce. Mezi členy hnutí je mnoho vysokoškolsky vzdělaných mladých lidí, kteří jsou při organizaci protestů ochotni riskovat zatčení.

V minulosti úspěšně organizovali manifestace za nastolení demokracie, vítali také bývalého šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii Mohameda El Baradeje při jeho návratu do Egypta v únoru 2010. Mladí Egypťané využívají internet k organizaci demonstrací, zajišťování právní ochrany pro zadržené i varování před policejními akcemi.

Co protesty vyvolalo?

Jen málokdo pochybuje o tom, že jiskra do země na Nilu přeskočila z Tuniska, odkud po tlaku obyvatel uprchl dlouholetý autokrat Zín Abidín bin Alí. Lidské pochodně, které rozpoutaly tuniské nepokoje, vzplály také v Egyptě, kde se v posledních dnech upálilo nejméně pět lidí.

Protivládní demonstrace v Egyptě. (27. ledna 2011)

Autoritářský prezident Husní Mubarak drží otěže země pevně v rukou již třicet let. Egypt v září čekají prezidentské volby a na veřejnosti i mezi analytiky vládne přesvědčení, že dvaaosmdesátiletého Mubaraka ve funkci vystřídá jeho syn Gamál.

Co čeká Egypt po Mubarakovi

Teokracie, svoboda... Mubarak?

Bankéř západního střihu je třetí nevýznamnější postavou vládnoucí Národní demokratické  strany, ale idea prezidentské rošády je většině Egypťanů výrazně proti srsti. Obyčejné lidi trápí spíše stoupající ceny potravin a nedostatek pracovních míst.

Co protestující chtějí?

Hnutí 6. dubna nazvalo úterý Dnem hněvu proti chudobě a represi a svolali demonstraci do centra Káhiry. Mezi požadavky zveřejněnými na internetu je odchod ministra vnitra, zvýšení minimální mzdy a zrušení zákona o výjimečném stavu, který režimu umožňuje beztrestné zásahy proti opozici.

Egyptská metropole Káhira po demonstracích.

Protesty také odrážejí sociální konflikt v egyptské společnosti. Mladí lidé jsou frustrovaní nemožností životní realizace a unavuje je všudypřítomná korupce, systém obsazování funkcí kamarády či příbuznými a Mubarakův portrét na každém rohu.

Jak reaguje Mubarakův režim?

Přestože při protestech zemřelo několik lidí, dá se říci, že velmi obezřetně. V minulosti byl každý projev nespokojenosti s vládou dlouholetého hegemona nekompromisně uhašen, ale představitelé režimu si zřejmě uvědomují, že současná situace by se jim mohla snadno vymknout z rukou. Vláda se ale důsledně snaží blokovat internetové služby, které hnutí používá k organizaci protestů.

Otázkou je, co se stane, pokud policie již nadále nebude schopná nepokoje zvládat. Pak by byla na řadě armáda, která ale nemá v popisu práce zasahovat proti svým spoluobčanům. Pokud by důstojníci odmítli zasáhnout proti manifestacím, mohl by se Egypt snadno vydat v tuniských šlépějích, kde se armáda přiklonila na stranu ulice.

Policie obklíčila modlící se demonstranty v egyptském městě Suez. (27. ledna 2011)

Kdo jsou klíčoví hráči?

Kromě Mubaraka a vládní Národní demokratické strany je tu prezidentův syn Gamál. Přestože to oba Mubarakové odmítají, většina Egypťanů je přesvědčena, že Gamál chce v září kandidovat na otcovo místo. Gamálovi ale chybí vojenské zázemí, které měli dosud všichni vládci Egypta od pádu krále v roce 1952.

Je tu i Islámské bratrstvo. Organizace považovaná za první skupinu usilující v nutném případě i o násilný přechod k islámskému státu stále zůstává zakázána. Přestože v současných protestech hrají podle pozorovatelů islamisté jen malou roli, režim z podněcování nepokojů obviňuje právě je.

Egyptský prezident Husní Mubarak

Muhammad Baradej, pravděpodobný kandidát na egyptského prezidenta

Jakou roli zaujme v egyptských zmatcích bývalý šéf MAAE Baradej, zatím není jasné. Ve čtvrtek prohlásil, že je připraven se na přechodnou dobu ujmout moci, pokud o to bude požádán, a odletěl z Vídně do své rodné země. Návrat prominentního proreformního politika by mohl podpořit demonstranty, kteří zatím nemají v čele vůdčí osobnost. Opozice mu ale také často vyčítá, že tráví příliš času v zahraničí a ztratil kontakt s obyčejnými lidmi.