Kromě torza lebky je většina kostí v relativně dobrém stavu, stejně jako v roce 1901, kdy byla hrobka otevřena poprvé. "Podstatně méně již jsou zachovány vlasy, obdobně též textilní materiál. Měkké tkáně jsou zcela rozloženy," uvedl Podliska s tím, že ostatky Braha měl možnost vidět v úterý.
"Při pohledu na jeho kosterní ostatky bylo zřejmé, že se jedná o muže robustní postavy do 170 cm, se silně vyvinutým svalstvem. Prvním překvapením při pohledu do hrobky byl určitý nepořádek v uložení dalších kosterních ostatků, které byly v roce 1901 objeveny a nepatřily T. B.," popsal archeolog.
ODPOVĚDI ARCHEOLOGA NAJDETE ZDE |
Podliska v on-line rozhovoru také prozradil, že se zvažuje rekonstrukce astronomova obličeje. "Řadu vyobrazení nám přinášejí dobové materiály. Přibližnou představu o jeho podobě tedy máme. Určitým problémem však je torzální stav jeho lebky. Zachována zůstala pouze obličejová část, tento limit může způsobit komplikace při moderní rekonstrukci," řekl archeolog.
Čtenáři se zajímali i o koště, které se v hrobce našlo. "Nález koštěte byl opravdu překvapením. Jako exponát zůstane zachované, vracet do hrobky se nebude. Je to kuriózní nález odpovídající zcela průběhu prací v roce 1901," řekl Podliska.
Nevyhnul se ani otázce, k jaké verzi ohledně jeho smrti se přiklání. "Moje teorie je spíše přízemní. Osobně si myslím, že smrt T. B. byla způsobena vleklými zdravotními problémy. Rtuť v ostatcích je spíše výsledkem nepodařené léčby, kdy se tato látka ve středověku a v raném novověku s oblibou používala jako medikament," vysvětlil.
V chatu padl i dotaz, na co by se Podliska astronoma zeptal, kdyby měl tu možnost. "Patrně bych se zeptal, co vedlo přesně k jeho odchodu ze své domoviny. Přes řadu zpráv není toto rozhodnutí zcela vysvětleno. Je nutné si uvědomit, že T. B. odešel z Dánska pár let před svojí smrtí. Opustil zde velké a pracně vybudované dílo, jakým byla jeho observatoř na ostrově Ven a jiné," odpověděl.
Rakev se na své místo vrátí v pátek
O otevření Brahovy hrobky usilovali dánští vědci čtyři roky, v pondělí odpoledne se jim sen splnil. Mezinárodní vědecký tým má necelý týden na to, aby z Brahových ostatků v antropologickém oddělení Národního muzea v Horních Počernicích vzali vzorky, které podrobí chemickým analýzám. V pátek se ostatky i s cínovou rakví vrátí zpět do hrobky. Slavného astronoma uctí odpolední mší.
Pro Dány je postava Tycha Braha významnou osobností, podstatně více než pro Čechy. Důkladně se zabývají Brahovou historií, zajímá je život slavného vědce, ale například i to, jakými trpěl nemocemi, a samozřejmě záhada, zda byl otráven nebo jak zemřel.
Čeští archeologové na práce dohlížejí a zaštiťují je. Na otevírání hrobu se podílí 40 až 50 lidí z Česka, Dánska i Švédska. Po ruce jsou lékaři, archeologové, antropologové, muzeologové, chemici i pražský expert na historické textilie.
