V senátních volbách odevzdalo svůj hlas 44,5 procenta voličů. To je nejvyšší účast v historii českého Senátu. V obecních volbách bylo číslo ještě o něco vyšší - 48,5 procenta. Je nejvyšší za posledních 16 let.
Čísla překvapila například politologa Pavla Šaradína z Univerzity Palackého v Olomouci. "Očekával jsem, že účast u voleb mírně klesne, protože se u lidí projeví nechuť z květnových voleb," řekl iDNES.cz.
Jenže to se nestalo. Politologové i ekonomové se shodují, že ve voličích vytrvala chuť po změně a částečně sehrál roli odpor k reformám, které avizovala nová vláda.
"Květnové opojení změnou pokračovalo. Byl to dozvuk sněmovních voleb. Přetrvává tu poměrně výrazná skupina voličů, kteří už od května měli touhu promlouvat do politických poměrů. Dokázali proměnit Sněmovnu a nyní měli i ambici proměnit zastupitelstvo své obce nebo města," vysvětluje si vyšší volební účast politolog Jan Kubáček.
Herzmann: Více lidí věří, že něco ovlivní
"V květnu ještě lidé zainteresovaní v politice nevěřili, že se změny dá dosáhnout. Voliči si ale při kroužkování vyzkoušeli, že se s tím dá skutečně něco dělat. Důsledkem toho je, že se rozšířil okruh lidí, kteří si myslí, že mohou něco ovlivnit. Ti přišli, i když třeba v minulých volbách nevolili," domnívá se Jan Herzmann, ředitel společnosti Factum Invenio, která mimo jiné vypracovává předvolební průzkumy.
Podle Šaradína se sociální demokracii podařilo zmobilizovat část voličů, kteří nejsou spokojeni s reformami. "Chuť po změně se především ukázala v menší podpoře pro ODS, jejíž propady byly místy enormní," dodal Šaradín.
To, že voliče hnala před urny obava z reforem nové vlády, potvrdil i Kubáček. Podle něj se spolu s obavou skloubila nespokojenost s místními poměry a snaha zbavit se stávajícího zastupitelstva. "Voliči také hodně volali po křížkování, proto jsou výsledky voleb roztříštěnější," dodal Kubáček.
