V poslední době neuplyne den, kdy by alespoň jeden revizor nedostal v pardubické městské hromadné dopravě "přes ústa". A agresivní překvapivě nejsou jen pochybné existence, ale i spořádaní občané jedoucí načerno.
"Pošťuchování a strkání od cestujících musejí revizoři čelit každý den," říká ředitel dopravního podniku v Pardubicích Tomáš Pelikán.
Policisté za prvních šest měsíců letošního roku registrují 17 napadení, což je o dva případy více než loni za stejnou dobu. Útoků je ale mnohem více. Většinu z nich totiž napadení revizoři, průvodčí nebo policisté vůbec nehlásí. "Je s tím příliš papírování," přiznává pardubický policista, který si nepřeje být jmenován.
Nedávno jeho kolegové řešili útok na revizorku, kterou během jízdy napadla jiná žena. Hlídka zjistila, že má tu čest se známou firmou. Šestadvacetiletou agresivní ženu odvezla na služebnu, napadení se ale nakonec řeší jen jako přestupek.
Ženy přitom tvoří většinu revizorů v krajském městě. "Cestující jsou bohužel agresivní i vůči nim," říká Tomáš Pelikán.
Bezdomovec útočil zezadu ranou do spánku
"Naposledy jsem dostala ránu pěstí poté, co jsme vykázali z autobusu opilého bezdomovce. Šel za mnou a zezadu mi vypálil ránu do spánku. Měla jsem modřinu přes půl tváře," svěřila se redakci revizorka, která si nepřeje zveřejnit své jméno.
Společně s kolegyní objíždí nejfrekventovanější trasy pardubických trolejbusů a autobusů. "Zaměstnání se nechci vzdát, práce s lidmi mě baví a za ta léta už jsem viděla děti vyrůst od miminek ke školákům. Ráda si popovídám i s babičkami a dědečky, kteří jezdí na nákupy. A násilníky holt musím přetrpět," dodala revizorka.
Dopravní podnik se snaží revizory na útoky cestujících připravit. "Přemýšleli jsme i o pepřových sprejích, ale ty jsou v městské dopravě nepoužitelné. Tak jsme alespoň rozšířili spolupráci s policií a řidiči autobusů mají v kabině tlačítko, které okamžitě uvědomí policisty," řekl šéf dopravního podniku Pardubic Tomáš Pelikán.
"Jedna skupina cestujících je specifická, s revizory se dohaduje neustále nebo je atakuje ze sportu. Druhou skupinou jsou potom lidé, kteří se dostanou do afektu a mají zkrat," popisuje Pelikán.
Sprostě nadávají i malé děti
Podle revizorů se také nedá předem odhadnout, kdo jak zareaguje. "Hrubé nadávky posloucháme i od desetiletých dětí," říkají.
Agresory totiž nejsou jenom opilí lidé nebo nějací asociálové, ale také lidé důchodového věku nebo i maminky s kočárky. Například jedna z kontrolorek dopravního podniku se několik měsíců léčila z úderu, který dostala do nohy skládacím kočárkem.
Cestující, kteří jezdí městskou hromadnou dopravou, se podle jedné z kontrolorek za deset let změnili. "Jsou agresivnější a hrubší. Nevím, čím to je. Možná více stresujícím způsobem života," odhaduje žena.
