Pandury byly drahé, protože plavou. S pancířem za miliony ale ne

Obrněné transportéry Pandur přišly českou armádu na 134 milionů za kus, tedy třikrát dráž než třeba portugalské vojsko. Když armádní špičky vysokou cenu vysvětlovaly, argumentovaly i tím, že "české" pandury umějí plavat. Armáda pak ale čtyři pandury nechala opancéřovat. Stálo to 80 milionů a z pandurů to udělalo "neplavce".

"Jak fungují pandury?" ptal se mezi řečí Mareš. "Dobře. Teď jsme jich pět postupně převzali, čtyři starý rakouský jsme trochu přestříkali, dali jsme jim další pancéřování a pojedou tak za dva měsíce do Afghánistánu," odpověděl Kopřiva.

Jenže Mareš se ve zbrojním průmyslu pohybuje dlouho. "Další pancéřování znamená, že jsou neplovoucí," zeptal se proto.

"Vidím, že jste odborník. Ano. Ale to plavání byla od začátku pi..vina, která snížila kompetitivnost. Mohli jsme mít podstatně levnější obrněné transportéry," reagoval odvolaný náměstek Kopřiva.

Kalousek viní Vondru, že lobboval pro pandury

Ministr financí Miroslav Kalousek obvinil šéfa resortu obrany Alexandra Vondru, že dříve pro pandury loboval. Uvedly to Lidové noviny. "Saša Vondra byl nejaktivnější člen vlády, který nejvíc prosazoval, abychom učinili se Steyrem a­ General Dynamics dohodu," řekl pro deník Kalousek. "Nejvíc s námi se všemi hovořil a naléhal na to, abychom to udělali kvůli dobrým vztahům s firmou General Dynamics," dodal.

Ministerstvo obrany Kopřivova slova o další vrstvě pancéře potvrdilo. "Transportéry vysílané do Afghánistánu prošly dodatečnými úpravami týkajícími se vybavení rušičkami dálkově odpalovaných nástražných výbušných zařízení a dalšího zvýšení balistické ochrany formou montáže přídavného pancéřování. S tím nejsou vozidla plavbyschopná," uvedl mluvčí ministerstva Jan Pejšek. Dodal, že přídavné pancéřování se dá zase odstranit.

"Vozidlo je možné uvést do původního stavu. Podobná úprava trvá několik dnů," podotkl.

Cena nejdražšího (českého) panduru v Evropě se tak zvedla ze 134 na 154 milionů. I to komentoval Kopřiva, bývalý náměstek pro vyzbrojování, který musel vědět o všech nákupech techniky pro armádu od roku 2003. A z jeho slov jasně vyplývá, že vážná podezření o lobbingu při nákupu pandurů byla podložená.

"Samozřejmě, kdyby to nemuselo plavat, tak ta soutěž vypadá úplně jinak. Kdyby se rozhodli pro neplovoucí, byla by větší soutěž a dotáhly by se menší ceny," vysvětloval. "A byl zájem o menší soutěž?" ptal se Mareš.

"No nebyl. Vzhledem k tomu, že zřejmě na pozadí někdo byl. Jestli dopředu věděli, že to vyhraje pandur, to nevím. Já si myslím, že jo," popsal Kopřiva.

Podle něj vzešel požadavek na plavbyschopnost pandurů, která značně zvýšila jejich cenu, z generálního štábu armády. "Vidím to tak, že tento požadavek dokázala některá z lobbistických skupin zahnízdit. Já jsem se snažil přesvědčit Kostelku (ministr obrany ve Špidlově vládě, pozn. red.) i Kühnla (ministr obrany ve vládách Grosse a Paroubka, pozn. red.), že je to úplná pi..vina, ale nepodařilo se to. Ministři se vždycky lekli Štefky (bývalý náčelník generálního štábu, pozn. red.). Ten řekl, že musí plavat," popsal Kopřiva.

Pavel Štefka to nechtěl komentovat. "Nemám důvod," reagoval na dotaz MF DNES.

Pochybnosti o koupi 107 pandurů za 14,4 miliardy korun panovaly už od počátku nákupu. Zejména kvůli rekordní ceně za jeden kus obrněného vozu. Nákup proto od února vyšetřuje protikorupční policie. Zatím bez výsledku.

Kopřiva na záznamu také Marešovi vysvětluje, proč obří zakázku nezískala Patria, která se hlásila do výběrového řízení, ale neuspěla.