Administrativa prezidenta Baracka Obamy po zrušení Bushova plánu na velký radar v Česku a antirakety v Polsku slíbila, že nová protiraketová obrana bude silnější a účinnější. Dosud nebylo jasné, jak by se podíleli evropští spojenci a jak by se systém včlenil pod křídla NATO.
Náklady ponese i ČRCentrum včasného varování protiraketové obrany USA by v ČR mohlo začít fungovat v polovině 2011, prohlásil dnes ministr obrany Alexandr Vondra v ČT. Doplnil, že na financování projektu by se po roce 2012 měla podílet i česká vláda. Terminál střediska budou obsluhovat čeští vojáci, které na základě sjednaného memoranda přijedou zaškolit Američané, vysvětlil v televizní diskusi Otázky Václava Moravce ministr. "Nebude to žádná velká smlouva, nepůjde se s tím ani do parlamentu," dodal. Pokud se středisko stane součástí alianční obrany, je podle něj možné usilovat o sdílení nákladů. Podle Vondry nyní "není na stole" žádný další návrh, který by do ČR umísťoval aktivní prvky protiraketové obrany. |
Podle informací z amerického ministerstva obrany je Pentagon blízko uzavření dohody o umístění pozemního radaru v Turecku nebo v Bulharsku, napsal americký deník Washington Post. Instalace tohoto radaru by umožnila spuštění první fáze protiraketového štítu v roce 2011.
Před pár dny Pentagon požádal o 2,2 milionu dolarů (asi 42 milionů korun) na "českou" součást systému. Podle Jana Pejška z ministerstva obrany by centrum sdíleného včasného varování tvořil jeden či dva počítačové terminály. (čtěte V Česku vznikne centrum varování před raketami)
"Obsluha by měla on-line data z amerických družic, monitorujících, zda byla někde vypálena raketa a kam podle propočtů směřuje," popisuje Pejšek. "Zatím by šlo v prvním kroku pouze o sdílení informací, systém včasného varování antirakety jako takové neřeší," zdůraznil.
Svého času se také hovořilo o tom, že by se v Česku nacházelo velitelství celého protiraketového systému. O tom už se nemluví, což naznačuje, že bude jinde, než v naší zemi.
Pokud by terminály - pravděpodobně obsluhované českými vojáky - byly dva, nemusely by nutně být umístěné na jednom místě.
Rozdělený systém by sice bylo obtížnější chránit, na druhou stranu by teoreticky mohlo jít o dvě shodná centra, která by se mohla vzájemně zastoupit v případě výpadku jednoho z nich. Mluvčí obrany Pejšek nicméně na toto téma odmítl spekulovat.
Střely z křižníků, později i ze souše
POLITICKÝ ROZMĚRJak uvažování o velitelství protiraketové obrany, tak o centru včasného varování, jsou zejména politickým signálem dobrých vztahů Česka a USA v otázkách obrany. Teoreticky by terminál - kanceláře s počítači - mohl stát kdekoliv. |
Samotnou protiakci, pokud senzory zjistí vystřelení rakety, by pak obstarala střela SM-3. Tu už nyní lze odpalovat z lodí protiraketového systému Aegis - na jaře 2010 ho má tvořit 5 křižníků a 16 torpédoborců. Většina jich je v Pacifiku, atlantickou flotilu chtějí USA posílit dalšími šesti plavidly. (čtěte také Místo brdské koule štít boha Dia. Rodí se nový protiraketový systém)
Obdobnou flotilu čtyř protiraketových plavidel buduje s americkou pomocí i Japonsko kvůli nevypočitatelné Severní Koreji.
Modernizované střely SM-3 by kolem roku 2015 měly být rozmístitelné i na souši. Do roku 2020 pak chtějí Američané střely SM-3 vylepšit tak, aby se dokázaly vypořádat i s mezikontinentálními střelami. Zatím se totiž počítá jen s variantou proti raketám krátkého a středního doletu, v jejichž vývoji úspěšně pokračuje například Írán.
Integrace do systému NATO: horní vrstva?
Odpověď na otázku, jak přesně by střely Aegis doplnily protiraketové struktury NATO, poskytne podzimní summit NATO v Lisabonu, kde je protiraketová obrana jedním z hlavních témat. Aliance už deklarovala záměr chránit nejen vojáky (viz nedávno testovaný alianční systém ALTBMD), ale i území členských zemí.
"Studie požadavků na teritoriální protiraketovou obranu ukázala, že většiny cílů dosáhneme rozšířením horní vrstvy systému ALTBMD," naznačil prostor pro Aegis šéf protiraketové obrany Aliance, italský generál Alessandro Pera. (více o ALTBMD na webu NATO)
Střely SM-3 zasahují cíle ve střední fázi letu, tedy výše, než například baterie Patriot, určené k ochraně bojiště před raketami v sestupné fázi.
Další systém budují Američané na Blízkém východě
Podle listu Washington Post pracuje americká armáda se svými spojenci v čele s Izraelem na podobném protiraketovém projektu na Blízkém východě. Od roku 2008 stojí v Izraeli pozemní radar, další má být postaven v jedné ze zemí Perského zálivu.
Protiraketové systémy v Evropě a na Blízkém východě jsou podle amerického deníku technicky nezávislé a jsou v různých stádiích vývoje, budou však zřejmě podléhat společnému americkému operačnímu centru.
