Zhruba 2,7 milionu registrovaných voličů se v referendu mimo jiné mělo vyslovit, zda souhlasí s odstraněním ústavního soudu a s tím, aby úřadující premiérka Roza Otunbajevová až do konce příštího roku vykonávala i pravomoci prezidenta.
Prozatímní režim, který nastoupil po dubnovém lidovém povstání, v němž byl svržen prezident Bakijev, měl mimořádný zájem na hladkém průběhu hlasování. Jeho prostřednictvím chce legitimizovat své postavení až do parlamentních voleb plánovaných na letošní říjen.
Otunbajevová: Ústava byla přijata
Volební místnosti se uzavřely po dvanácti hodinách ve 20 hodin místního času (16 hodin SELČ) a výsledky jsou očekávány v pondělí. Už v neděli večer ale ústřední volební komise oznámila dílčí výsledky. Po sečtení dvou třetin hlasů měla nová ústava podporu 90 procent voličů.
Ještě před ohlášením dílčích výsledků prozatímní šéfka státu Roza Otunbajevová na tiskové konferenci v Biškeku prohlásila, že referendum bylo úspěšné a že voliči novou ústavu přijali. Podle jejích slov se obyvatelé vyslovili proti režimu rodinných klanů a země vykročila "ke skutečné lidové demokracii".
Otunbajevová na konferenci podle Reuters také řekla, že její vláda by uvítala příjezd policejního kontingentu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Tato možnost se podle ní zvažuje.
Agentura ITAR-TASS s odvoláním na ústřední volební komisi oznámila, že se během hlasování neobjevily významnější incidenty. Současně komise informovala, že dvě hodiny před ukončením referenda využilo volebního práva bezmála 55 procent registrovaných voličů. "Takovou aktivitu voličů jsme nečekali," citovala agentura představitele ústřední volební komise.
Prozatímní premiérka chce zahojit rány z nedávné doby
Roza Otunbajevová hlasovala v jihokyrgyzském městě Oš, které bylo jedním z ohnisek nedávných etnických nepokojů. Svůj hlas odevzdala v budově místní univerzity, obklopené množstvím vypálených objektů. Před novináři zdůraznila, že referendum považuje za způsob, jak může celá země "prokázat svoji sílu, postavit se na vlastní nohy a učinit krok kupředu".
"Chceme zahojit rány, které jsme utrpěli v nedávné době," připomněla Otunbajevová srážky na jihu Kyrgyzstánu, při kterých tento měsíc zahynuly stovky lidí. Oficiální statistiky uvádějí přes 250 mrtvých, neoficiálně se však spekuluje až o desetinásobku tohoto čísla. (Obětí násilí může být desetkrát více, řekla dočasná prezidentka Kyrgyzstánu)
Otázky a odpovědiNa kyrgyzské nepokoje zadělali již Sověti |
Kvůli nepokojům v posledních týdnech opustilo své domovy podle některých odhadů 100 tisíc lidí, z nichž mnozí zamířili do sousedního Uzbekistánu.
Biškek tvrdí, že většina utečenců se před referendem vrátila do vlasti, zahraniční organizace pro lidská práva však vyjádřily obavy, zda k tomu lidé nebyli nuceni násilím.
Hlasovat mohli i lidé bez dokladů
Organizace dnešních voleb byla provázena řadou komplikací. Vzhledem k žalostnému postavení utečenců, kteří často přišli o střechu nad hlavou a všechny osobní věci včetně dokladů, úřady nařídily, aby mohli hlasovat i lidé, kteří nebudou schopni předložit průkaz totožnosti. Podmínkou bylo, že takového voliče budou znát nejméně dva členové volební komise. Opakovanému hlasování měla zabránit dočasně nesmytelná barva, kterou komisaři označovali ruku každého člověka, jenž odevzdal do urny svůj hlas.
Kvůli bezpečnosti bylo dnes do služby povoláno na 15 tisíc příslušníků policie i domobrany. Hlasování podle agentury ITAR-TASS monitorovalo takřka 200 pozorovatelů ze tří desítek zemí a více než 90 žurnalistů ze 17 států.
