Při tragédii tehdy kromě prezidentského páru a řady představitelů státu zahynuli náčelník generálního štábu Franciszek Gągor, velitel pozemních sil Tadeusz Buk, velitel námořnictva Andrzej Karweta, velitel speciálních sil Vladimir Potasiński, šéf operačního velení Bronislaw Kwiatkowski a velitel vzdušných si Andrzej Błasik.
Polské ozbrojené síly se tak během chvíle ocitly bez nejvyšších velitelů. Podle expertů šlo o velmi zkušené vojáky, kteří se podíleli na zásadních krocích a rozhodnutích ve směřování polské armády.
Novým náčelníkem generálního štábu se stal devětapadesátiletý Mieczysław Cieniuch. Ještě za komunistického režimu prošel Akademií ozbrojených sil v Moskvě. Po změně režimu vystudoval moskevskou Akademii generálního štábu a po vstupu Polska do NATO i National Defense University ve Washingtonu.
Od roku 2003 působil na generálním štábu a počátkem roku 2006 jej i krátce vedl. Poté až do roku 2009 působil jako vojenský představitel ve výborech NATO a Evropské unie. Po návratu pracoval až dosud jako poradce ministra obrany.
Velitelem pozemních sil se stal divizní generál Zbigniew Głowienka, který je považován za spoluautora nového modelu polské armády a za klíčovou osobu při integraci polských pozemních sil do NATO. Řízením námořnictva byl pověřen viceadmirál Waldemar Gluszko, který sloužil na velitelstvích NATO v USA a Velké Británii. Šéfem vzdušných sil se stal generál Lech Majewski, bývalý elitní stíhací pilot.
Šéfem operačního velitelství, které je zodpovědné za zahraniční mise, je nově generálmajor Edward Gruszka, který před časem velel polským speciálním silám. Za sebou má jako velitel mise v Sýrii, Bosně a Hercegovině a v Iráku.
Velitelem speciálních sil se stal Marek Olbrycht. Ten doposud působil jako zástupce tragicky zemřelého Vladimira Potasińského.
