Severní Korea byla z útoku podezřelá už ve chvíli, když se 26. března potápěla rozpůlená korveta do hlubin. Incident ve Žlutém moři ale dlouho obklopoval oblak tajemství a chyběly pádné důkazy (o dnešních výsledcích vyšetřování čtěte zde).
Loď na rutinní kontrole zřejmě neměla zapnutý sonarový systém, který by zachytil nepřátelskou ponorku, nebo dokonce vypálené torpédo. Fakt, že KLDR nebyla chycena přímo při činu, pro odborníky znamenal začátek mravenčí práce.
Závěry komiseCelou zprávu v angličtině si přečtěte zde. |
Ta se skládala především ze zkoumání trosek lodi, kterou vyzvedli z hlubin, a také podrobného prohledávání dna v okolí incidentu. Poměrně brzy tak podle BBC ohlásili, že korvetu potopil vnější "bezkontaktní" výbuch. To vyloučilo střet se skálou nebo selhání zbraňových systémů na lodi.
Pádné důkazy uvízly v sítích před pěti dny
Výbuch nedaleko lodi, jenž způsobí daleko větší škody než přímý zásah, je typický právě pro torpéda. Podobným způsobem ale útočí i miny, které se vznáší na hladině Žlutého moře od konce Korejské války v roce 1953.
PROČ KLDR ÚTOČILA?Otázkou zůstává, proč k incidentu došlo. Nevyprovokovaný útok ponorkou na válečnou loď jiného státu je v mezinárodní politice vnímaný jako bezprecedentní akt agrese. KLDR také nemohla spoléhat na to, že se pravý viník neodhalí. - Někteří analytici přitom říkají, že jde jednoduše o odvetu. K incidentu došlo poblíž horké hranice, kde se už podobné útoky v minulosti odehrály. Například loni v listopadu tady po přestřelce vzplála loď KLDR. Kim Čong-il tak může chtít ukázat, že se s ním stále má počítat. |
Teprve před pěti dny se v nich zachytilo to, co opravdu hledali. Vrtule, motor a řídicí ústrojí torpéda - všechno přesně odpovídalo nákresům, které Severokorejci dodávají při exportu svých zbraní do zahraničí, i dříve zachyceným střelám.
Definitivním důkazem byl severokorejský nápis "číslo 1", který se našel uvnitř rakety a přesně odpovídá označení torpéd CHT-O2D z KLDR. Vyšetřovatelé pak upřesnili, že se výbuch odehrál asi tři metry od turbínové komory v hloubce 6-9 metrů.
Vyšetřování také potvrdilo, že 250kilogramové torpédo vypálila ponorka. V závěrečné zprávě se píše, že základnu v KLDR opustilo asi 2-3 dny před útokem několik ponorek doprovázených mateřskou lodí. Zpět se vrátily opět 2-3 dny po incidentu.
Vyšetřování dodává věrohodnost složení 24členného vyšetřovacího týmu. Byli v něm i odborníci z USA, Austrálie, Velké Británie a Švédska. Podle nich neexistuje pro incident jiné vysvětlení.
