Pomoc Řecku rozdělila slovenské politiky, Fico odkládá rozhodnutí

Mezinárodní finanční pomoc zadluženému Řecku vyvolala spory mezi slovenskými politiky, řada z nich se postavila proti ní. Slovenský příspěvek na pomoc Aténám v sumě přes 800 milionů eur odmítají některé přední opoziční strany a v názoru na půjčku není jednotná ani koalice. Premiér Fico podmínil rozhodnutí o pomoci schválením úsporných opatření v řeckém parlamentu.

Fico podmínil půjčku na záchranu zadluženého Řecka přijetím úsporných opatření v řeckém parlamentu. | foto: AP

Finanční podpora Řecku nestála dosud na Slovensku v centru zájmu, v zahraničí však vyvolává nemalý zájem politiků i veřejnosti. Vlna odporu proti financování řeckých dluhů a záchraně země před bankrotem se zdvihla zejména v Německu. (Řecko má na dosah 22 miliard. Poskytne je Německo)

Státy eurozóny na záchranný balík pro Řecko v celkové výši 110 miliard eur (2,8 bilionu korun) přispějí podle nedělní dohody 80 miliardami, zbytek dodá Mezinárodní měnový fond. Ze zemí eura nejvíce vyčlení Německo (22,34 miliardy eur) a nejméně Malta (72 milionů eur). Slovensko by mělo dát 816 milionů eur, tedy přes 20 miliard korun, peníze si však zřejmě vláda bude muset půjčit.

Politolog: Fico nechce učinit nepopulární rozhodnutí

Robert Fico podmínil půjčku na záchranu zadluženého Řecka přijetím úsporných opatření v řeckém parlamentu. Podle něj totiž nestačí, že změny schválí jen řecká vláda. O pomoci se proto podle premiéra rozhodne asi až po červnových parlamentních volbách.

"Jakékoli rozhodnutí o půjčce musí být podmíněno reálnými rozhodnutími Řecka o omezení sociálních výhod, na které Řecko nemá," řekl Fico.

Během tří let 110 miliard eur

Eurozóna schválila pomoc pro Řecko

Postoj nejsilnější strany označil politolog Michal Horský za snahu zbavit se zodpovědnosti za nepopulární rozhodnutí. "Směr-SD se nechce vystavit kritice za naplnění tohoto závazku v poslední fázi volební kampaně, proto jej přenáší na budoucí parlament," zhodnotil snahy o odklad rozhodnutí Horský.

Spory v koalici

Koaliční trojka není v otázce půjčky Aténám jednotná. Vládní SNS její poskytnutí nedávno odmítla. Nejmenší vládní strana LS-HZDS zase naznačila, že pomoc Řecku zřejmě podpoří. "Podpoříme to, co upevní evropskou měnu," řekla mluvčí strany Soňa Jantoľáková.

Nejsilnější opoziční strana SDKU-DS prohlásila, že nesouhlasí se současnou podobou finanční pomoci Aténám a žádá svolání mimořádné schůze parlamentu. "Říkáme v této chvíli rezolutní ne půjčkám pro Řecko bez přijetí zákona Národní radou," řekla dnes volební jednička SDKU-DS Iveta Radičová. Odkládání rozhodnutí na příští parlament označila za nezodpovědné.

Proti pomoci je opozice i mimoparlamentní strany

Navrhovaný model pomoci řecké ekonomice se nezdá ani opoziční SMK, podle níž by Evropská komise měla hledat jiné způsoby. "Máme pochybnosti o tom, zda tento krok solidarity ze strany eurozóny bude účinný, vzhledem k situaci i v jiných členských zemích EU jako Španělsko, Portugalsko či Itálie," reagovala mluvčí strany Eva Dunajská.

Proti finanční podpoře Řecka se postavily i mimoparlamentní strany Svoboda a Solidarita (SaS) spoluautora daňové reformy Richarda Sulíka a Most-Híd někdejšího šéfa SMK Bély Bugára. "Žádáme, aby vláda a parlament okamžitě podnikly takové kroky, aby Slováci nemuseli nehorázně financovat řecký socialismus," prohlásil Sulík.

Poukázal zároveň na to, že Řekové mají v porovnaní se Slováky trojnásobné platy a čtyřnásobné důchody.

Půjčku Řecku naopak obhajovalo KDH. "Z našeho pohledu je to nevítané, ale nevyhnutelné řešení," poznamenal lídr křesťanských demokratů Ján Figeľ.

Každá jiná alternativa by podle něj byla horší. Bývalý viceguvernér slovenské centrální banky Martin Barto upozornil, že kdyby EU nepomohla, investoři by mohli ztratit důvěru k dalším státům jako Portugalsko či Španělsko. "A to by mohlo vést k zániku eurozóny," dodal.