"Pane, podejte mi to," ukazuje tříletý Matěj na krabici plnou vybavení domku pro panenky. S kamarádem Martinem ho právě celý zařizuje. Vedle vany je lednička, u postele stojí sporák. Vydrží jim to do chvíle, než se Matěj rozhodne, že je lepší být kadeřníkem a začne upravovat panence její silonové blonďaté vlasy. Matěj s Martinem žijí spolu s dalšími jedenácti dětmi se svými maminkami, ale i prababičkou a jedním dědou v Azylovém domě pro matky s dětmi v Oseku.
Právě sem se z nedalekého Lomu před deseti dny přestěhoval i Andrej Kocur s tříletou vnučkou Pavlínkou, jejichž příběh oslovil před Vánoci celé Česko. Žili totiž spolu ve vybydleném domě bez tepla a elektřiny prakticky jako bezdomovci. Stále zachumlaní v bundě a dece. Ve středu si holčička hrála s kamarády jen v tričku a riflích.
"Aklimatizovala se tak týden. Na děti kolem sebe si ale zvykla hodně rychle. Teď už to jsou čertíci," řekla Karolína Wankovská, vedoucí oseckého Centra Rodina v tísni, které provozuje mostecká Oblastní charita.
Kromě azylového bydlení tu je i dům na půli cesty pro mladé lidi, kteří tu začínají se samostatným životem poté, co odrostli dětskému domovu. Funguje tu i mateřské centrum a ve všední dny dopoledne i unikátní nízkoprahové zařízení pro předškoláky zvané Pastelka. Zjednodušeně řečeno – jde v podstatě o školku pro děti z azylového domu.
"Takový klub pro předškoláky rozhodně není v azylových domech obvyklý. My jsme ale už při rekonstrukci domu, v němž sídlíme, měli vizi, že by tu něco podobného mělo být," upozornila Wankovská.
Klub Pastelka je pro předškoláky připraven v každý všední den od 9 do 12 hodin. S učitelkou (pro tříleté děti spíš s tetou) Alenou Kamenickou si tu děti nejen hrají, ale učí se tu třeba poznávat zvířata, zpívají, poslouchají pohádky a občas si z některé udělají i divadelní představení.
"Teď je u nás nejpopulárnější Červená karkulka. Děti ji znají a pořád ji chtějí slyšet znovu. Právě si dobarvily omalovánky," líčí Kamenická, která dřív bývala sestřičkou v jeslích a pak učitelkou v mateřince.
"V klasické školce se děti tolik nestřídají. Tady se může třeba některá z maminek po třech měsících odstěhovat a dítě sem přestane chodit. Když sem naopak někdo nový na krátkou dobu přijde, snažím se, aby si děti co nejvíc hrály a byly pospolu," vysvětluje Kamenická.
Ve středu byli v Pastelce dva kluci a dvě děvčátka. Aktivní Pavlínka se po skládání dřevěného puzzle, kde si děti ukazovaly zvířata žijící na statku, šla vehementně hlásit o kočárek s panenkou. Dávala jí napít z lahvičky, houpala ji, drncala i chovala. Občas něco hledala v tašce zavěšené na kočárku.
"To mě nejvíc baví," pískla od starání se o panenku, které říkala jménem. Nechtěla ho ale prozradit. Jen se smála nebo si stydlivě zakrývala oči.
Telefony zvoní. Lidé stále nabízejí Pavlínce pomoc
Zatímco si děti užívaly v Pastelce, v oseckém charitním Centru Rodina v tísni několikrát zazvonil telefon s dotazem, jak se daří Pavlínce a jejímu dědovi a zda něco nepotřebují.
"To je tak pětkrát denně. A mail mám také stále plný. Lidé se stále ptají, jak mohou pomoci. Chodí i balíky s jídlem a oblečením. To panu Kocurovi neumíme zajistit, i když funguje charitní šatník. Z něj mu ale je jen málo věcí," líčí vedoucí centra Wankovská.
Potěšující je, že se lidé ptají nejen na Pavlínku, ale i na celý azylový dům. "Snad díky této pozornosti získáme i nádobí a peřiny, které potřebujeme," dodala Wankovská.
Snad zvládnu i placení, říká děda
V poledne se děti z Pastelky vrací k maminkám (a dědovi), v klubu je střídají školáci, kteří si tu dělají úkoly. Pavlínka se hned objímala s dědečkem. A vyprosila si nějakou sladkost. "Nedávej tu čokoládu ale na postel, to se nemá," upozorňoval ji.
Pavlínka se těší na tátu a pan Kocur na svého syna, který se prý má vrátit z vězení. Bydlet bude nejspíš v nedalekém azylovém domě pro muže a ženy. Do věznice by se měl ale vrátit i sedmašedesátiletý Pavlínčin děda. Snaží se ale nástup odložit kvůli svému zdravotnímu stavu – má velkou břišní kýlu a další problémy.
"Uvidíme, snad mi to odpustí," ukazuje na dopis, v němž píše soudu. "Tady je to pro nás velká změna. Je to mnohem lepší než dřív. Vždyť máme i koupelnu a teplou vodu. Snad to nějak zvládnu i s placením."
