Chceme víc, zakřičí dnes opět agrárníci. Odboráři se od nich distancují

Každé roční období je třeba "oslavit" demonstrací za více peněz. Tímto heslem jako by se letos řídila Agrární komora. Nejdříve v březnu mezinárodní protest v Praze, čtvrt roku na to blokády dálnic, v říjnu vylévání mléka do polí a dnes demonstrace na Staroměstském náměstí. Tentokrát jde o 1,5 miliardy z již schváleného rozpočtu a čtyři další od ministerstva zemědělství.

Ilustrační snímek | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Zemědělci chtějí, aby stát podobně jako v předešlých letech doplatil dotace na maximální úroveň povolenou Evropskou unií v přístupové smlouvě.

Noví členové Unie totiž od roku 2004 dostávali menší dotace než staří členové s tím, že se podíl bude každoročně navyšovat. Přitom mohou zemědělcům pomoci i jejich státy částečným dorovnáním dotace z domácího rozpočtu. Ten český k nim byl dosud velmi štědrý. S letošními krizovými škrty však přišel zvrat.

Šéfové zemědělských podniků sdružených v agrární komoře však nechtějí připustit, aby se na rozdíl od jiných výdajů státu krátily i jejich dotace. A to i přesto, že například platby na plochu jsou na dvojnásobné úrovni oproti roku 2004. Úrovně západoevropských zemí by pak měly dosáhnout v roce 2013.

Navíc je pravděpodobné, že náklady na pracovní sílu budou i za čtyři roky v českých družstvech nižší než na Západě a dotace tedy fakticky přinesou více.

Co je to SAPS

Jedná se o přímé platby (Simple Area Payment Scheme), které jsou základním dotačním nástrojem EU. Má na ně nárok každý zemědělec, který hospodaří na více než 1 hektaru orné půdy. Za rok 2008 takto bylo vyplaceno 10, 412 mld. Kč více než 20 tisícům žadatelů. Výše SAPS se postupně přibližuje průměru EU. Zatímco v roce 2004 činila tato platba v Česku 25 procent evropského průměru, pro letošek je to už 60 procent a v roce 2013 budou platby jednotné.

Sami zemědělci však tvrdí, že jejich obor je ohrožen. "Náš názor je, že jsme na počátku jeho úpadku," prohlašuje prezident agrární komory Jan Veleba.

Toto tvrzení podporují například údaje o letošních cenách zemědělských výrobků. Pěstitelé a chovatelé totiž dostávají o desítky procent nižší platby za všechny základní komodity.

Mléka je zkrátka moc, proto je tak laciné

Za klíčové zboží přitom považují mléko, které jim zajišťuje plynulý přísun peněz, na rozdíl od nárazových plateb za úrodu nebo právě dotace.

Cena mléka přitom spadla skoro o polovinu. Z loňských výšin přes jedenáct korun za litr na letošních průměrných 5,90 koruny. "Musíme kvůli tomu vybíjet krávy, a to je nevratný proces," tvrdí unisono agrární komora po celý rok.

Zemědělci v Oslavanech vylévají mléko do polí.

Ve své argumentaci se však vyhýbá vlastním rezervám.

"Za posledních pět let se zvýšila průměrná denní dojivost o sedmnáct procent. Počty krav by při tomto tempu měly klesat o tři až čtyři procenta ročně. Letos ale meziročně klesly jen o 0,7 procenta. Když se na trhu ocitne jen o trochu mléka víc, než je potřeba, cena letí dolů," propočítává Milan Boleslav, předseda Svazu marginálních oblastí (SMO), který sdružuje chovatele dobytka z horských a podhorských lokalit.

Jak stát dorovnává

Stát má ovšem možnost navýšit přímou platbu až o dalších 30 procentních bodů prostřednictvím doplňkové platby Top-Up. V minulých letech této možnosti štědře využíval a zemědělci si zvykli na vysoký státní příděl. V rozpočtu na rok 2010 však stát šetří a na Top-Up platby půjde výrazně méně peněz. Proto zemědělci protestují.

Čeští zemědělci mají sice nižší dotace, na druhou stranu ale mají i nižší náklady. Nájemné z půdy je v zemích západní Evropy až desetinásobně vyšší, několikanásobku dosahují i platy zaměstnanců. V demonstracích možná zůstane komora brzy osamocena. Kromě SMO s protesty nesouhlasí ani soukromí farmáři z Asociace soukromého zemědělství. "Demonstrace nikdy nic nevyřešily," uvedl předseda Stanislav Němec. Odporoučel se i dříve klíčový spojenec – odbory. "Pokud chtějí podnikatelé demonstrovat, ať tam netahají lidi," uvedl pro ČTK šéf zemědělských odborářů Bohumír Dufek.

Ať dopadne demonstrace jakkoli, poslední slovo budou mít poslanci.

"Já jsem byl vždy pro plné doplacení těch podpor a vláda Mirka Topolánka to také tak dělala. V současnosti je ale zcela jiná situace, kdy se například státním zaměstnancům krátí platy. ODS bude proti," říká exministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS).