Hlavní problém vidí Česká lékařská komora (ČLK) v nastavení úhrad na příští rok.
"Úhrada od zdravotních pojišťoven má být limitována k úhradě v roce 2008 a nesmí překročit úhradu roku 2009. Pokud budou občané potřebovat více lékařské péče, pak ji soukromému lékaři nikdo nezaplatí," nastínil situaci prezident ČLK Milan Kubek s tím, že výdaje za léky mají být také limitovány k roku 2008. Ceny léků přitom stále rostou, dodal.
"Od ministerstva chceme, aby veřejně deklarovalo občanům, že se jeho vinou sníží lékařská péče. Nebo aby změnilo vyhlášku," řekl Kubek. "Požadujeme mírný nárůst úhrad - v řádu jednotek procent. A je třeba, aby byl zohledněn nárůst cen léků."
Ministerstvo zdravotnictví ujišťuje, že k žádnému omezení nedojde. "Je pravda, že jsme v situaci hospodářské krize, která se projevuje i na systém zdravotní. Tudíž vyhláška na rok 2010 pro nikoho není úplně nejpozitivnější čtení. Doby dramatických růstů úhrad neboli odměn zdravotnickým zařízením máme za sebou a není možné v nich pokračovat, protože na ně systém nemá peníze," sdělil iDNES.cz náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr.
Vyhláška pro příští rok je ale podle něj postavena na takzvaném nulovém principu, tedy na zachování objemu úhrad i rozsahu podmínek úhrad na úrovni letošního roku. "Vyhláška garantuje stejný objem péče, stejnou strukturu a logicky i stejnou kvalitu. Pokud péče nebyla omezována letos a vyhláška zachovává naprosto stejné podmínky i pro příští rok, vyplývá z toho, že nic takového nehrozí ani v příštím roce," popsal Šnajdr.
Záleží na pojišťovnách, míní lékaři
Lékaři nejsou úplně zajedno v tom, co se příští rok může stát. Třeba podle místopředsedy Sdružení praktických lékařů ČR Lubora Kinšta nejsou argumenty Milana Kubka založeny na konkrétních číslech.
"Obecně vzato je možné, že případné zpožďování plateb, a tím vlastně znejisťování zdravotnických zařízení se promítne i do kvality zdravotnické péče a tudíž i její dostupnosti," připustil Kinšt. "Bral bych ale s rezervou, že by tam byla taková přímá úměra. Mohou za tím být úplně jiné cíle, než je deklarováno," dodal Kinšt.
Podle šéfa Sdružení ambulantních specialistů Zorjana Jojka bude záležet především na tom, jakým způsobem budou zdravotní pojišťovny regulovat. To znamená, zda budou strhávat lékařům a zdravotnickým zařízením peníze za to, že přesáhly svůj roční limit zdravotnické péče.
"Problém je v tom, že naše úhrady jsou zálohované a vyúčtování bude provedeno až řádově v květnu 2010. Protože se prudce mění ceny léků a protože je registrováno, že došlo k nárůstu výdajů na léky, myslím, že pan prezident Kubek oprávněně očekává, že podstatně větší procento zdravotnických zařízení, než bylo dosud obvyklé, bude osloveno ze strany zdravotnických pojišťoven, aby zaplatily regulační srážku," nastínil Jojko.
Příjmy zdravotnických zařízení podle něj stagnují a navíc jim zároveň hrozí, že přijdou o peníze právě i kvůli regulačním srážkám. Za rok 2009 totiž dostane lékař od pojišťovny stejné peníze jako v roce 2008, jenže za letošek ale možná bude muset zaplatit regulační srážku za případně překročení nákladů. A ta může být až 15 % jeho ročního obratu. "V konečném důsledku to může znamenat, že v roce 2009 si lékař vydělá až o 15 % méně než v roce 2008," uvedl Jojko.
Nikdo s námi nejednal, zlobí se ČLK
ČLK se navíc ohrazuje proti tomu, že ministerstvo zdravotnictví s nimi úhradovou vyhlášku neprojednalo. Podle svých prohlášení se komora snažila více než dva měsíce neúspěšně přimět ministerstvo k tomu, aby jí zaslalo svůj návrh k opřipomínkování.
Janotův balíček zamíchá s cenami lékůJanotův úsporný balíček bude mít zřejmě dopady jak na zdravotní péči, tak na to, kolik budou lidé na své zdraví doplácet. Návrh počítá s tím, že farmaceutické firmy plošně sníží ceny léčiv a stejně tak se sníží i úhrady. Tedy to, kolik za léky platí zdravotní pojišťovny. Pacienti se tak na úhradách léků začnou podílet víc než dosud. - více čtěte zde |
Součástí balíčku je například navýšení platby za ty, za které platí zdravotní pojištění stát - tedy za děti, studenty, nezaměstnané a seniory. Platba se navýšila z měsíčních 677 na 723 korun, což prosazovala už exministryně zdravotnictví Daniela Filipiová (ODS). Česká lékařská komora ale požadovala ještě vyšší částku - 786 korun. V takovém případě by podle Kubka pojišťovny získaly navíc dalších pět miliard korun.
Marek Šnajdr upozornil na to, že s financováním zdravotního systému pomohou v příštím roce do značné míry rezervy zdravotních pojišťoven. "Abychom byli schopni zajistit stejný rozsah péče jako letos, zdravotně-pojistné plány pojišťoven počítají s tím, že rezervy utratí v příštím roce. Kdyby je nemohly zahrnout, úhradový mechanismus by byl výrazně horší," konstatoval Šnajdr. Už od začátku letošního roku klesly ale tyto rezervy na polovinu.
Největší zdravotní pojišťovna VZP, u níž je pojištěno zhruba 60 procent Čechů, měla na začátku roku rezervu 16 miliard korun. Podle odhadů tato částka klesne do konce roku na šest miliard korun.
