Irové v pátek třináctého Lisabon pohřbili, Češi dopsali jeho rodný list

Pověrami opředené datum pátek třináctého bude dvakrát zapsané v "rodném listě" Lisabonské smlouvy. V pátek 13. června 2008 vyšlo najevo, že ji Irové v referendu odmítli. NE ale neznamenalo navždy ne. A tak český premiér v pátek 13. smlouvu přivezl do Říma. Poslední, kdo zdržel předání listiny, byla dopravní zácpa v ulicích italské metropole.

Premiér Jan Fischer s Lisabonskou smlouvou ve vládním letadle. Předseda vlády podepsanou listinu odvezl do Říma. | foto: Karel Pazderka

Euroskeptici jistě tento pátek názor na třináctku v kalendáři nezmění. Premiér Jan Fischer doručil na italské ministerstvo zahraničí v Římě takzvané ratifikační instrumenty, které se připojí k originálu smlouvy o dalším fungování Evropské unie. Schvalování dokumentu je tak zpečetěno.

Listinu Jan Fischer v Římě předal šéfovi italské diplomacie Frankovi Frattinimu, ovšem přesun ratifikační listiny z římského letiště do budovy ministerstva zahraničí nebyl bez obtíží. Jako by symbolizoval celou českou anabázi s ratifikací "Lisabonu".

Lisabon uvázl v dopravní zácpě

Kolona s premiérem totiž ujela mikrobusu, v němž seděl náměstek českého ministra pro evropské záležitosti Marek Mora, který u sebe ratifikační listinu měl. Zatímco Fischer už čekal na ministerstvu, mikrobus kvůli páteční dopravní zácpě v Římě nabíral stále větší zpoždění. Jeho řidič si nakonec vyžádal policejní doprovod, který listině "probojoval" cestu do cíle, napsala ČTK.

Mikrobus přijel k ministerstvu se zdržením 45 minut a Frattini si viditelně oddechl, když mu Fischer listinu předal. "Děkuji vám, pane premiére, že jste přijel osobně. Je to výjimečná situace," řekl šéf italské diplomacie.

pátek třináctého

Strach z pátku 13. má odborný název paraskevidekatriafobie. Podle křesťanské tradice byl pátek vždy nešťastným dnem. Velký pátek, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus, připadl prý právě na třináctého, navíc u poslední večeře sedělo 13 lidí včetně zrádného učedníka Jidáše.

V pátek 13. října 1307 začal francouzský král Filip IV. Sličný s pronásledováním a zatýkáním členů templářského řádu.

Matematicky je prokázáno, že třináctý den měsíce je v kalendáři nejčastěji pátek. Během 400letého cyklu připadá v našem gregoriánském kalendáři třináctý den měsíce na pátek 688krát, druhá v pořadí je středa s 687 výskyty. Celou třináctou kapitolu své knihy tomuto problému věnuje například matematik Julian Havil. (náhled knihy zde)

Na listině je kromě autogramu předsedy české vlády hlavně podpis prezidenta Václava Klause. Právě ten dlouho vzdoroval, podepsal jako poslední státník z evropské sedmadvacítky. Navíc bez přítomnosti kamer a s černou kravatou na znamení smutku nad ztrátou české svrchovanosti. Právě toho se prezident obává.

Fakt, že se ratifikace uzavřela v pátek 13., může být pro Hrad symbolický. "Já to považuji za náhodu, ale dávat tomu symbolickou hodnotu se mi zdá docela vtipné," komentoval pro iDNES.cz datum formálního konce celé ratifikace Klausův tajemník Ladislav Jakl.

Pravda je, že kalendář letos této shodě okolností hodně pomohl. Pátky třináctého jsou hned tří, připadly i na únor a březen. Navíc je matematicky prokázáno, že třináctka se s pátkem v kalendáři pojí častěji než s jinými dny.

Zprvu se počítalo s tím, že do depozitáře, kde se schraňují veškeré dokumenty o EU, odveze české podpisy náměstek ministra zahraničí. Nakonec to ale udělal přímo premiér cestou na návštěvu Vatikánu.

"Možná, že zrovna pátek třináctého v této souvislosti bude šťastným dnem. Ale nechci předbíhat, jakkoli se jmenuji Prorok a s tímhle jménem si nechci hrát," komentoval datum mluvčí vlády Roman Prorok.

"Uvidíme. Já myslím, že to všechno dobře dopadne, protože už to dopadlo," dodal.

Smlouva vadila Irům, Britům i Polákům

Schvalování Lisabonu nebylo snadné. Už zmínění Irové museli dostat dodatečné záruky a šanci opakovat referendum. V něm napodruhé po dlouhé "názorové masáži" řekli ANO.

Zásadnější připomínky měli také Britové a Poláci, i oni žádali a dostali výjimky. Největší pozornost na sebe ale nakonec strhl prezident Václav Klaus, který dlouho s podpisem otálel. Pomohla mu také opakovaná stížnost skupiny senátorů u Ústavního soudu.

Navíc si v době, kdy proevropští politici už netrpělivě čekali na jeho podpis, vymínil pro Česko výjimku z Listiny základních práv EU. Zbytek Evropy ji slíbil, i když formálně ratifikovaná ještě není.

Prezident se smlouvou stále nesouhlasí, ale podepsal ji. Platit začne od 1. prosince 2009.

Dva roky s Lisabonskou smlouvou

13. prosince 2007 (čtvrtek)
Šéfové států EU v Lisabonu podepsali novou unijní smlouvu. Za Česko to udělal premiér Mirek Topolánek.

24. dubna 2008
Senátoři požádali český Ústavní soud, aby posoudil ústavnost smlouvy.

12. a 13. června 2008
Dvanáctého hlasovali o Lisabonské smlouvě v referendu Irové. Hlasy se sčítaly až následující den. Třináctého vyšlo najevo, že obyvatelé ostrovů smlouvu odmítli.

26. listopadu 2008
Český Ústavní soud konstatoval, že smlouva v rozporu s ústavou není.

18. února 2009
Lisabonskou smlouvu schválili poslanci.

6. května 2009
Smlouvu schválil také Senát.

29. září 2009
Senátoři se znovu obracejí na Ústavní soud.

3. října 2009
Proběhlo v Irsku druhé referendum. Irové smlouvu podpořili.

9. října 2009
Klaus si klade podmínku. Podepíše, když Česko získá výjimku z Listiny základních práv EU.

10. října 2009
Polský prezident Lech Kaczynski podepsal smlouvu. Česko zůstává poslední unijní zemí, kde smlouva ještě nebyla schválena.

3. listopadu 2009
Ústavní soud konstatoval, že žalované části smlouvy jsou v pořádku, a prezident ji podepsal. Tím byla fakticky ratifikována.

13.listopadu 2009
Celá ratifikace Lisabonské smlouvy formálně končí uložením českých podpisů v římském depozitáři. Dokument bude platit od 1. prosince.

Zdroj: MF DNES