Jednašedesátiletý nizozemský diplomat, celým jménem Jakob Gijsbert de Hoop Scheffer, ve čtvrtek přijde naposledy do bruselské centrály NATO jako generální tajemník.
Na programu má ještě schůzky s nejbližšími spolupracovníky a členy mezinárodního štábu. Poté položí květiny u památníků vojáků padlých v operacích NATO.
Scheffer stál v čele Aliance takřka šest let. Do funkce nastoupil po lordu Robertsonovi v lednu 2004. Jeho mandát měl skončit v roce 2007, ale členské státy Aliance se dohodly na tom, aby v čele ještě zůstal.
generální tajemník NATOGenerální tajemník NATO je z titulu své funkce předsedou Severoatlantické rady a odpovídá za její řízení. Zároveň je nejvýše postaveným civilistou v NATO, ale reprezentuje Alianci spíše navenek. Nemá skutečnou rozhodovací pravomoc, v případě neshod může sloužit jako prostředník. I když nezastupuje konkrétní zemi, má v diplomacii status "hlavy státu", který mu otevírá všechny státnické dveře a umožňuje mu tak lepší výkon této funkce. Funkční období generálního tajemníka NATO trvá čtyři roky. |
Poslední dny ve funkci přitom pro Scheffera nebyly vůbec příjemné. Minulý týden byl narychlo hospitalizován v Bruselu. Důvodem byla nevolnost, kterou způsobila cévní trombóza. Z nemocnice jej lékaři propustili až v pondělí. - čtěte Šéfa NATO ohrozila trombóza. Skončil v bruselské nemocnici
Jedním z posledních Schefferových pracovních úkolů bylo jednání na ostrově Korfu se zástupci Ruska. Severoatlantická aliance se s Rusy dohodla na obnovení vojenské spolupráce, kterou ukončila po loňské ruské invazi do Gruzie.
Ve funkci Scheffer oficiálně skončí 31. července. Od 1. srpna na jeho místo nastoupí bývalý dánský premiér Anders Fogh Rasmussen.
